Velké energetické společnosti Německa a Francie se dohodly na těsné spolupráci při utváření budoucího evropského energetického trhu. Cílem této kooperace je především tržní integrace AZE a zemí přesahující koordinovaný přístup k zajištění bezpečnosti dodávek, stojí ve společném dopise Spolkového svazu energetického a vodního hospodářství (BDEW) i Union Francoise de l´Electricité (UFE) zaslaného ministrům energetiky obou zemí. Výsledky kooperace by se mohly rozšířit na celou Evropskou unii. Kooperace by mohla střednědobě posloužit jako příklad všeobecné reformy evropské tržní architektury.
Plán pro evropský energetický trh
Dopis adresovaný německému spolkovému ministru hospodářství Sigmaru Gabrielovi a francouzskému ministru životního prostředí a energetiky Philippe Martinovi má velký význam také pro pokračující jednání spolkové kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda o možnostech prohloubení spolupráce ve sféře energetické politiky. Hollande už ve svém novoročním projevu kupř. navrhl založit německo-francouzský energetický podnik po vzoru AIRBUSU. Německo s touto myšlenkou souhlasilo. Nejprve by měla začít jednat polostátní Německá energetická agentura (dena) v Berlíně se svým francouzským protějškem Agence de l´Enviroment et de la Maitrise dé l´Energie (Ademe). Dopředu se posunuly rovněž konzultace mezi oborovými svazy BDEW a UFE. Jejich první společné koncepce by měly být projednány koncem I. pololetí 2014. Spolkový svaz energetického a vodního hospodářství v Berlíně zastupuje 1800 podniků, které reprezentují zhruba 90 % německého odbytu proudu. Podnikový svaz francouzské energetické branže (UFE) zastupuje 500 firem, které mají více než 120 000 zaměstnanců. Jeho obrat přesahuje 50 mld. eur.
Bezpečné evropské zásobování
Energetické svazy uvítaly plánovanou kooperaci obou zemí v odvětví energetiky: „I když byla otázka bezpečnosti zásobování a tržní integrace AZE dosud projednávaná na národní úrovni, mohla by se stát v rámci hlubší kooperace mezi Francii a Německem motorem kontinentálního evropského energetického hospodářství a přispět novými impulsy k posílení evropské integrace.“ Francouzské energetické hospodářství se strukturálně odlišuje od německého. Zatímco francouzské zásobování spočívá takřka výhradně na jaderných a vodních elektrárnách, Německo disponuje heterogenním energetickým mixem, v němž mají dominantní úlohu uhelné elektrárny. Šéfové energetických svazů BDEW a UFE však vidí i řadu kontaktních bodů: „Výkonné transportní sítě mezi oběma zeměmi, velmi úspěšná spolupráce na energetických burzách, ctižádostivé cíle ochrany životního prostředí a také tlak zajistit bezpečnost zásobování, zatímco se podmínky na základě vývoje přiklánějí k alternativním energiím.“
Propad burzovních cen proudu
Zejména Německo trpí následky subvencované výstavby kapacit ekologického proudu. To vedlo k propadu burzovních cen za proud tak, že jej konvenční elektrárny nemohou nadále hospodárně nabízet a jsou stále více vytlačovány z trhu. Nyní je nutné systém finančních garancí přehodnotit, aby i v čase nedostatečného proudění větrů a tmy bylo zajištěno spolehlivé a dostupné zásobování proudem. K řešení tohoto problému zřízením tzv. kapacitního trhu je připravena i Francie. /eb/