Největší zdražení tepla za posledních deset let

Průměrná česká domácnost zaplatí od ledna za dodávky dálkového tepla o 2050 korun ročně více než letos. Cena tak narůstá o 10,3 procenta. Jde o největší meziroční zdražení tepla za posledních deset let, uvádí Teplárenské sdružení. Průměrná domácnost s roční spotřebou 50 gigajoulů tepla letos zaplatí v průměru 22 050 korun za rok. Za každý dodaný gigajoule tepla si v roce 2008 průměrná domácnost v Česku připlatí 41 korun. Podle Teplárenského sdružení se cena zvýší nejvíce od roku 1998, kdy byly zrušeny dotace na dálkové teplo a kdy výrazně vzrostla cena zemního plynu. Tehdy teplo podražilo o 52 korun za gigajoule, od té doby průměrný meziroční nárůst cen tepla dosahoval 12 korun za GJ. Polovinu cenového nárůstu v novém roce lze podle Teplárenského sdružení přičíst zvýšení daní. Od ledna se totiž zvýšila snížená sazba daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent, nově se bude rovněž platit ekologická daň. Státní pokladně tak každá domácnost s průměrnou spotřebou napojená na teplárny přispěje na daních za teplo pro vytápění a ohřev vody 1050 korun ročně navíc. Zbytek jde na vrub dražším vstupům, například uhlí, zemního plynu, či vyšším mzdovým nákladům. O kolik zdraží teplo v jednotlivých lokalitách, závisí především na tom, jakou surovinu teplárna spaluje a zda současně s teplem vyrábí elektřinu či nikoli. Právě to rozhodne, v jaké výši se do ceny promítne nová ekologická daň. Na největší zdražení se budou muset podle sdružení připravit domácnosti připojené na teplárnu spalující uhlí, která zároveň nevyrábí elektřinu. Zaplatí meziročně o 75 korun za gigajoule více. „Takové zdražení se bude týkat zhruba 10 000 domácností“, odhadl mluvčí sdružení Pavel Kaufman. S obdobným navýšením musejí počítat i domácnosti, které odebírají teplo ze zdrojů na zemní plyn bez kombinované výroby. Alena Adámková