Japonská vláda v září odsouhlasila několik kroků, které by měly pomoci k opětovnému uvedení jaderné elektrárny Kašiwazaki-Kariwa do provozu. S instalovaným výkonem přes 8 GW se jedná o vůbec největší jadernou elektrárnu na světě. Od ničivého tsunami a havárie v jaderné elektrárně Fukušima Daiči je odstavena i největší jaderná elektrárna světa — Kašiwazaki-Kariwa. Její provozovatel však již delší dobu plánuje obnovení provozu, čímž hodlá společnost TEPCO (Tokyo Electric Power Company) snížit své náklady na výrobu elektřiny. K tomuto kroku však potřebuje získat souhlas místních. Japonský jaderný dozor loni v prosinci zrušil nařízení zakazující tento zdroj provozovat, jež na něj uvalil v roce 2021 kvůli nedostatkům v oblasti bezpečnosti. Na začátku letošního září pak proběhlo setkání několika japonských ministrů, na kterém byl domluven soubor nových opatření, které mají pomoci zajistit opětovné uvedení elektrárny Kašiwazaki-Kariwa do provozu. V rámci něj budou japonské ministerstvo průmyslu a půdy a úřad vlády spolupracovat s prefekturou Niigata, kde se elektrárna nachází. Cílem je projednat nová opatření a způsob jejich implementace. Kromě zlepšení evakuačních tras pro obyvatele v případě jaderné havárie také vláda, podle agentury Reuters, zintenzivní systém odklízení sněhu a vytvoří radiačně odolná zařízení pro obyvatele. Podle vyjádření zástupců tamní vlády opatření odrážejí požadavky guvernéra prefektury Niigata, jehož souhlas je pro spuštění elektrárny klíčový. Vláda rovněž plánuje zahájit propagační kampaň v médiích, aby informovala tamní obyvatele o významu elektrárny v oblasti zajištění dodávek elektřiny. Dále bude také dohlížet na to, aby společnost TEPCO vytvořila rámec pro posílení řízení elektrárny. Do něj by podle vlády mohli být zapojeni zahraniční odborníci a další energetické společnosti.
Evropské trable jiného rázu
Zcela jiné problémy má největší evropská jaderná elektrárna v ukrajinském Záporoží. Tu od invaze v roce 2022 okupují ruské vojenské jednotky a elektrárna tak zažívá jednu vyhrocenou situaci za druhou. Jednou z posledních byl veliký požár, který v srpnu někdo zjevně úmyslně založil u paty jedné z chladicích věží. Jak bylo řečeno, na území elektrárny se nacházejí ruské vojenské jednotky, které ovšem tvrdí, že požár způsobily ukrajinské drony. Jak mohly drony způsobit požár betonové konstrukce objektu, ovšem okupanti nevysvětlili. Nyní máme jasnější alespoň představu o tom, jak rozsáhlé škody požár způsobil. Inspekci chladicí věže totiž provedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), jejíž ředitel Rafael Mariano Grossi uvedl, že věž „nebude v budoucnu použitelná, a proto bude pravděpodobně zbourána“. /jj/
