Geologové se zatím nemohou přesně shodnout, zda zavést do odborné chronologie nový „věk člověka“ – antropocén. V každém případě je však vliv člověka na prostředí na povrchu naší planety v posledních desetiletích nepopiratelně výrazný. Nedokážeme sice spolehlivě poroučet větru, dešti, ale náš vliv na Zemi vidět je. Lidmi pěstované kulturní plodiny jsou jednoznačně nejrozšířenějšími suchozemskými rostlinami. Celková hmotnost (tj. biomasa) zvířat, která člověk chová pro svůj užitek, je zřejmě větší než hmotnost volně žijících suchozemských obratlovců. A pokud někdo bude prohlížet ve vzdálené budoucnosti zkameněliny z naší doby, uvidí v nich zřejmě lidský vliv také (i když bude mít poněkud nečekanou podobu).
Geologicky nezanedbatelná stopa lidského bytí „Divočinu“ jsme někdy v této době předstihli i v dalším symbolickém ohledu, odhaduje skupina izraelských vědců v článku prozatím posledního vydání časopisu Nature. Podle nich celková hmotnost „lidmi přetvořených“, tzv. antropogenních materiálů, je zhruba stejná jako „suchá hmotnost“ (tedy bez vody) veškerého života na Zemi. Do této kategorie autoři práce započítali všechny lidské výtvory od stavebních materiálů, staveb samotných (včetně infrastrukturních) až po předměty denní spotřeby. Pozor, nemluvíme o hmotnosti „lidské biomasy“, celé lidstvo dohromady váží zhruba jen 0,01 % z hmotnosti všeho živého na naší planetě. Odhad je samozřejmě nepochybně nepřesný, statistiky nejsou zcela spolehlivé a úplné. Autoři tak odhadují, že hmotnost „člověčí hmoty“ předstihla hmotnost biomasy mezi lety 2014 až 2020. Je samozřejmě více než pravděpodobné, že se přece jen o nějaký ten rok pletou, v podobných počtech může snadno vzniknout i poměrně velká chyba.
Exponenciální růst Na první pohled tak může být překvapivé, že přes nepřesnost vstupných údajů jde o rozmezí vlastně poměrně úzké. Ale to má svůj důvod. Je to dáno tím, že zhruba od roku 1 900 množství námi vytvořených materiálů a objektů roste exponenciálně – v posledních cca dvou stoletích se zdvojnásobuje zhruba každých 20 let. Lidmi produkované hmoty začalo rychle přibývat v 50. letech, kdy ve stavebnictví cihly nahradil beton, a také v 60. letech, kdy se začal v infrastruktuře používat asfalt. Před 20 lety jsme měli o polovinu méně „věcí“ než dnes, za 20 let jich při udržení stávajícího trendu budeme mít dvakrát více. A tedy v tu chvíli bude mít „lidská sféra“ dvakrát větší hmotnost než všechen život na Zemi. V roce 2060 by to bylo čtyřikrát, v roce 2080 osmkrát více. Trend může samozřejmě ovlivnit či změnit spousta věcí, náš příklad je ilustrací rychlosti nárůstu, ne předpovědí. Poměr mezi biomasou a námi lidmi přetvořenými předměty a objekty ovlivňuje také to, že množství biomasy na Zemi díky člověku poměrně výrazně klesá. Některé odhady uvádějí, že před cca 3 000 lety bylo na Zemi zřejmě dvakrát více živé hmoty, než je tomu dnes. V absolutních číslech množství kleslo z cca 2 × 1012 t na 1012 t. Největší vliv mělo rozšíření zemědělství, protože rostliny jsou co do hmotnosti jednoznačně nejúspěšnější skupinou organismů (tvoří snad cca 90 % z celkové hmotnosti biomasy). Důležité je poznamenat, že všechny předchozí údaje byly pro „suchou“ biomasu, tedy bez zohlednění vody, která v těle živých organismů je. To ve statistice udělá veliký rozdíl – hmotnost suché biomasy je zhruba dvakrát nižší než její hmotnost i se započtením obsažené vody. V absolutních číslech „suchou hmotnost“ života na Zemi autoři odhadují na 1,1 × 1012 t, mokrou na cca 2,2 × 1012 t. Vzhledem k neintuitivním vlastnostem exponenciálního růstu ovšem z hlediska určení okamžiku, když náš „lidský svět“ přesáhne hmotností živou přírodu na Zemi, nehraje takovou roli. Při udržení současného trendu za 20 let lidská sféra tak jako tak hmotnost biosféry dožene. Pokud bychom do výpočtu zahrnuli i odpad, bude to ještě o několik let dříve. Autoři odhadují, že při zachování trendu by v roce 2040 hmotnost veškerého námi vytvořeného materiálu i odpadu měla dosahovat cca 3 × 1012 t. Samozřejmě, význam studie je pouze symbolický. V kterém roce přesně lidské „věci“ překonaly svou hmotností biosféru, prostě nehraje roli. Symboly jsou však pro lidstvo důležité a tento by měl druhu Homo sapiens pomoci lépe pochopit, jak velikou moc nad planetou má. Není sice neomezená, ale zároveň nemůžeme tvrdit, že jsme jen bezmocnými pasažéry na balvanu, který letí vesmírem. „Jsme významní hráči a s tímto postavením je spojen i díl odpovědnosti,“ shrnuli svůj pohled na věc izraelští vědci. /jj/
