V dnešní dobš už známe celou řadu dvourozměrných čili 2D materiálů. Nejznámější z nich je grafen a tyto nanomateriály mají řadu podivuhodných a unikátních vlastností. Když ale použijeme dva či více těchto materiálů ve vrstvách, tak tím získáme zcela nové multifunkční materiály. Andre Geim z Manchesterské univerzity a jeho spolupracovníci zjistili, že když vytvoří krystaly z určitých 2D materiálů, tak tím vlastně získají subatomární síto. Na první pohled by mezi 2D materiály o tloušťce jediného atomu, které jsou uspořádány ve vrstvách, neměl být prakticky žádný volný prostor. Geim a spol. ale přišli na to, že tam přece jenom nějaké prostory jsou. Povedlo se jim totiž skrz krystal ze 2D materiálů protlačit izotopy vodíku takovým způsobem, že je mohli roztřídit. Podařilo se jim to za pokojové teploty a využili přitom exotický jev známý jako kvantové prosívání. Separace izotopů je obvykle dost energeticky náročný proces, který využívají ve výzkumu nebo v jaderných či medicínských technologiích. Například dva důvěrně známé izotopy vodíku – klasický vodík a deuterium – mají jako částice shodnou velikost, ale z pohledu kvantové mechaniky se dost liší v podobě vlny. Deuterium má vlnovou délku kratší než vodík, takže snadněji prochází velmi tenkými kapilárami a je možné ho oddělit od vodíku. Toto kvantové prosívání je ale obvykle použitelné jenom za extrémně nízkých teplot. Při pokojové teplotě jsou ke kvantovému prosívání nutná tak nesmírně jemná síta, že to doposud nebylo možné. Geimův tým a jejich extrémně jemné síto z vrstev 2D materiálů to ale při pokojové teplotě dokáže. Teď by se proces separace izotopů vodíků mohl stát mnohem levnějším a jednodušším. Objev Geima a jeho kolegů by mohl vést k dalším podobným materiálům, tvořeným vrstvami různých 2D materiálů, které bude možné využít ke třídění izotopů.
