Tým americké University of California v Los Angeles pod vedením Chrise Regana zaznamenal pozoruhodný úspěch v oblasti chlazení. Postavili termoelektrické chladicí zařízení, jehož velikost je pouhých 100 nm. Zároveň vyvinuli inovativní postup, kterým je možné změřit, jak takové zařízení funguje. Nejmenší ledničky na světě se příliš nepodobají ledničkám, jaké známe z každodenního života. Nemají dvířka ani zásobník na led. Využívají však stejný princip chlazení, jaký se uplatňuje při ochlazování elektronických zařízení, regulování teploty sítí optických vláken a redukci šumu u výkonných teleskopů a digitálních kamer. Nejmenší ledničku světa tvoří dva různé polovodiče vložené mezi dva metalizované plátky. Jeden z nich je z teluridu bismutu a druhý z teluridu bismutu a antimonu. Když na takový systém působí horko, tak se jedna jeho strana ohřeje, zatímco druhá zůstane chladná. Tento rozdíl teplot přitom může být využit k tvorbě elektřiny. Na stejném principu pracují například termoelektrické články, které zajišťují energii pro meziplanetární sondy. Chlazení ale funguje i opačně. Když do takového zařízení vstoupí elektrický proud, jedna jeho strana se zahřeje a druhá ochladí, takže může sloužit jako lednička. Dosavadní termoelektrická zařízení nejsou příliš výkonná. Přechod do nanoměřítka by teď ale mohl situaci změnit. K měření teploty ve své nanoledničce badatelé použili technologii PEET (plasmon energy expansion thermometry), která je založena na měření hustoty materiálu pomocí elektronového mikroskopu. Tím pozorovali speciální nanočástice india umístěné u nanoledničky.
