Sdružení pro zahraniční investice (AFI), Americká obchodní komora v ČR (Am- Cham) a Technologická agentura ČR (TAČR) ocenily projekt nejlepší spolupráce roku mezi firmami a výzkumnou sférou. Na prvním místě soutěže jsou česká společnost TESCAN a Fakulta strojního inženýrství VUT Brno s holografickým kamerovým mikroskopem využívajícím 3D technologii. Do soutěže Nejlepší spolupráce roku 2013 se přihlásilo o třetinu více projektů než loni. Slavnostní vyhlášení proběhlo v rezidenci pražského primátora za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Dalibora Štyse. Soutěž vyhlásily AFI, AmCham a TAČR již potřetí. Jejím cílem je zvyšovat povědomí o úspěšných příkladech aplikace vědeckých poznatků do firemní praxe a povzbuzovat takovou spolupráci i v budoucnu. „Přenos technologií z vědeckých institucí do firem se zvláště v posledních dnech intenzivně probírá. Snažím se využít každou příležitost k tomu, abych snížil finanční očekávání, která jsou s ním spojená, a vyzdvihl tím společenský prospěch této činnosti. Vedle vzdělávání je to právě přenos technologií, čím jsou vědecké instituce společnosti bezprostředně prospěšné. K tomu je potřeba otevřený přístup univerzit a výzkumných ústavů a poskytovatelů finančních prostředků ochotných nést velmi vysoké osobní riziko. Přál bych si, abychom v budoucích letech odměňovali především zcela nové technologie, které vznikly v akademické sféře a s velkým rizikem uspěly v praxi,“ řekl Dalibor Štys. 1. místo: TESCAN a VUT Brno / mikroskop na bázi kamery, který vidí ve 3D (multimodální holografický mikroskop) Firma TESCAN, světový dodavatel rastrovacích elektronových mikroskopů a přidružených aplikací, a Fakulta strojního inženýrství VUT Brno vyvinuly revoluční prototyp mikroskopu na bázi kamerového snímání. Ten umožňuje výzkumníkům přesné měření lokalizace a trajektorie i velmi rychle se měnících zkoumaných objektů – například buněk – ve 3D. Toto zařízení najde využití v biologii i technických oborech. Optický systém mikroskopu je již chráněn českým i evropským patentem a jeho ochrana je dále rozšiřována. Firma nyní jedná o udělení patentu na trzích v Rusku a USA. Komerční využití výsledku projektu plánuje TESCAN od roku 2015. Licencovaná výroba produktu přinese finanční prospěch, ale také aktivní spolupráci studentů s komerčním sektorem, s možností získat pracovní místo ve světově známé firmě. Výzkumný tým Experimentální biofotoniky VUT Brno, který se na vývoji mikroskopu podílel, roste téměř exponenciálním tempem. 2. místo: První brněnská strojírna Velká Bíteš a VUT Brno / létající laboratoř pro testování turbovrtulové pohonné jednotky (létající laboratoř turbovrtulového motoru TP 100) První brněnská strojírna Velká Bíteš a Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství VUT Brno ve spolupráci se společnostmi JIHLAVAN- airplanes a Air Jihlava – service vyvinuly experimentální letoun VUT 061 TURBO sloužící jako létající laboratoř turbovrtulového motoru TP 100. Letoun je určen k ověřování (zkoušení) turbovrtulové pohonné jednotky. V projektu je v širokém rozsahu použita měřicí technika jak pro měření a záznam provozních parametrů motoru, tak i letových údajů letounu jako celku. Na vyvinuté létající laboratoři je možné v budoucnu operativně zkoušet a verifikovat nově vyvinuté komponenty a modifikace motoru, které zvýší jeho užitné vlastnosti, a tím i konkurenceschopnost a prodejnost. V rámci prodeje motoru TP100 se předpokládá, že celý objem výroby bude určen na export, čemuž nasvědčuje i dosavadní zájem potenciálních zákazníků, jak výrobců létajících prostředků (organizací), tak i ze strany jednotlivců, kteří chtějí využít předností turbovrtulového motoru oproti pístovému: nízké hmotnosti, snadno dostupného leteckého petroleje JET-A1 jako paliva a udržení výkonu motoru i ve vyšších letových hladinách. První dodávka motoru směřovala k zákazníkovi do USA. 3. místo: Doosan Škoda Power a ZČU Plzeň / diagnostika pro odhalení nebezpečných stavů parních turbín (výzkum a vývoj prototypu diagnostického systému pro detekci a lokalizaci rubbingu na parních turbínách) Hlavním řešitelem projektu byla Západočeská univerzita v Plzni, spoluřešitelem společnost Doosan Škoda Power. Zařízení funguje jako diagnostický systém, který umožňuje online monitorování parních turbín, jehož účelem je detekce kontaktu mezi rotorem a statorem turbíny (rubbing) a následná lokalizace místa kontaktu. To umožňuje odhalit nechtěné a často nebezpečné stavy turbíny a částečně rozpoznat i důvody těchto stavů. Zavedení, instalace a využití této diagnostiky je přitom v současné době velmi aktuální v souvislosti s výstavbou nových výrobních bloků a s modernizací stávajících bloků parních turbín. Vyvinutý systém je celosvětově unikátní, protože v existujících diagnostických systémech používaných na turbosoustrojích v ČR i zahraničí je tato forma vyhodnocení, lokalizace a detekce rubbingu v uvedeném rozsahu nedostupná. Výsledky projektu byly prezentovány na několika světových konferencích, prototyp diagnostického systému byl vysoce oceněn špičkovými zahraničními odborníky. O vyvinutý systém projevilo zájem již několik významných globálních firem.
