Objem obchodů na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG — liquefied natural gas) v posledních letech s výjimkou roku 2020 stabilně rostl, přičemž ani loňský rok nebyl výjimkou. K růstu objemu přispělo jak zprovozňování nových exportních terminálů, tak silnější poptávka ze strany evropských obchodníků, kteří museli řešit náhradu dodávek zemního plynu z Ruska.
V roce 2022 se na globálním trhu s LNG podle dat organizace Cedigaz, na která se odkazuje americká vládní agentura U. S. Energy Information Administration (EIA), obchodovalo v průměru 51,7 miliard ft3 (stop krychlových) plynu denně (téměř 1,5 miliardy m3). V případě celého roku se tak jednalo o zhruba 534 miliard m3, což je podle EIA o 5 % více než v roce 2021. Na straně nabídky přispělo k růstu zejména další navyšování exportních kapacit ve Spojených státech. Podle EIA dosáhl vývoz LNG ze Spojených států v loňském roce zhruba 105 miliard m3, což je o 16 % více ve srovnání s rokem 2021, a zároveň se jednalo o největší meziroční nárůst mezi všemi hlavními vývozci zkapalněného plynu. K růstu přispělo především postupné zprovozňování vývozního terminálu Calcasieu Pass, nicméně dlouhotrvající odstávka terminálu Freeport naopak ve 2. polovině loňského roku celkový vývoz LNG ze země omezila. Největšími vývozci LNG tak loni i nadále zůstaly Katar a Austrálie s bezmála 110 miliardami kubíků plynu. Vývoz LNG loni navyšovali také další vývozci jako Malajsie, Trinidad a Tobago, Rusko, Omán či Norsko, kde po dlouhé odstávce došlo k obnovení provozu terminálu Hammerfest. Nejvyšší nárůst poptávky byl pochopitelně zaznamenán v Evropě. Ta spolu s Tureckem navýšila dovoz LNG oproti roku 2021 o 65 %. Naopak v případě Asie došlo k meziročnímu poklesu dovozu zkapalněného plynu o 9 %, v případě Jižní Ameriky dokonce o 34 %. Na tomto poklesu měla patrně zásadní podíl Brazílie, která v roce 2021 dovážela kvůli špatné hydrologické situaci výrazně více plynu, aby nahradila nedostatek výroby vodních elektráren. Na pozici největšího dovozce LNG se loni opět vrátilo Japonsko poté, co jej na této příčce v roce 2021 vystřídala Čína. Poptávku po LNG ze strany Číny nicméně loni omezovaly lockdowny spojené s koronavirovou pandemií a intenzivnější využívání uhlí. V dalších zemích Asie, především v Indii, Pákistánu či Bangladéši, poptávku po LNG výrazně omezovaly rekordní ceny. V případě těchto tří zemí tak loni dovoz LNG meziročně poklesl o 18 %. /ll/
