Ruská střela, která zasáhla satelit Kosmos-1408, nebezpečně ohrozila ISS i další vesmírné programy. Kosmické smetí je čím dál diskutovanějším problémem, nebezpečí střetu roste. Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS se v pondělí 15. listopadu ocitla v ohrožení. Musela se uchýlit do připojených kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon a uzavřít průlezy mezi jednotlivými moduly. Kolem orbitálního komplexu totiž v dopoledních hodinách našeho času s rozestupem 93 minut prolétaly cizí objekty a na zajištění úhybných manévrů nezbyl čas. Úlomky stanici naštěstí minuly a astronauti se nakonec mohli vrátit do útrob stanice. Z následujících zjištění postupně vyplynulo, že Rusko během pondělního rána na vlastní, zhruba třímetrové družici Kosmos 1408/ Ikar39L otestovalo protidružicovou zbraň. Úlomky trosek pak ohrozily dočasné obyvatele ISS. V ohrožení byli také tchajkonauti na palubě čínské vesmírné stanice.
Vysloužilá špionážní družice Kosmos 1408 byla součástí systému Celina-D vojenských sledovacích satelitů ELINT provozovaného Sovětským svazem. Na nízkou oběžnou dráhu Země byla vypuštěna 16. září 1982. Její hmotnost dosahovala zhruba 2 200 kg. Na oběžné dráze s dobou oběhu 97,8 minuty se pohybovala už téměř 40 let. Až do brzkého rána 15. listopadu moskevského času, kdy ji ruská střela roztříštila na nejméně 1 500 sledovatelných kusů a bezpočet dalších, které jsou pro detekci příliš malé. ISS obíhá kolem Země každých 90 minut, v blízkosti oblaku trosek tak prolétala opakovaně. V přímém ohrožení se tak ocitla i při 2. a 3. průletu. Řídicí středisko proto v průběhu dne informovalo astronauty na ISS, aby nechali několik průlezů mezi moduly uzavřených po celé úterý a oblaku trosek nadále sleduje.
Protidružicové zbraně Rusko vysloužilý satelit Kosmosu 1408 využilo v rámci testování a demonstrace protidružicové zbraně vypuštěné ze Země. Množstvím trosek v kombinaci s nadmořskou výškou, ve které k zásahu došlo, však riskuje poškození satelitů a vesmírných stanic i v myslitelné budoucnosti. Ruský test odsoudila celá řada zemí podílejících se na vesmírných programech včetně Británie. „Tento ničivý ruský test rakety proti satelitu ukazuje na naprostý nezájem o bezpečnost a udržitelnost vesmíru,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wa-llace v příspěvku, který zveřejnilo ministerstvo obrany na Twitteru. Ruské ministerstvo obrany v úterý test protisatelitní zbraně potvrdilo, odmítlo však, že by představoval hrozbu pro ISS. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinění, že Rusko představuje riziko pro mírové využívání vesmíru, označil za nepodložená a pokrytecká. Podle dosavadních zjištění byl ke zničení družice využit systém A-235 / PL-19 Nudol ASAT, vypuštěný z kosmodromu Pleseck asi 500 mil severně od Moskvy a asi 400 mil severovýchodně od Petrohradu. Rusko předtím testovalo raketu Nudol nejméně 10×, ale je to poprvé, kdy byla použita proti satelitu.
Problémy s odpadem Satelity, pokud jsou na začátku umístěny do dobrých trajektorií, se pohybují po oběžných drahách desítky let s malými nebo žádnými úpravami. Bez korekcí neustále klesají tak, že je gravitace udržuje v pohybu do chvíle, kdy se jejich oběžná dráha nezhorší natolik, že vstoupí zpět do atmosféry. Tam zpravidla shoří. Trosky se řídí stejnou základní logikou. Jak čas plyne, roztříštěné části bývalého satelitu se dostanou do nového vztahu se Zemí, přičemž některé z těchto kusů vstoupí do atmosféry v brzké době, nicméně většina trosek se ustálí na vlastní, pravidelné oběžné dráze, a bude tak představovat dlouhodobá rizika střetu s kosmickými stanicemi, loděmi i dalšími satelity. Prahovou hodnotou pro sledovatelnost „vesmírných nečistot“ je velikost asi 2 palců. Menší nečistoty, které se však pohybují stejně rychle, je už senzory obtížné zachytit. Přesto i tyto úlomky představují určitá rizika. Vesmírný odpad na nízké oběžné dráze se pohybuje rychlostí více než 28 000 km/h a NASA zjistila, že dokonce i skvrny od barvy při této rychlosti způsobují poškození oken raketoplánu. Rychle se pohybující malé částice jsou ekvivalentem výstřelů z brokovnice a velké úlomky mohou odtrhnout i kusy zranitelných struktur, jako je stínění nebo solární panely. /PK/
