Osm nejbohatších zemí světa ze
skupiny G8 se shodlo na nutnosti
snížit emise plynů se skleníkovým
efektem minimálně o 50 procent do
roku 2050.
Zatím si ale tyto státy na summitu
v japonském Tójaku nestanovily konkrétnější
závazky, například základ, ze
kterého mají vycházet, či plnění krátkodobějších
termínů. Také daly jednoznačně
najevo, že jim v tomto úkolu
má pomáhat rovněž zbytek světa, a to
zejména rychle se rozvíjející ekonomiky,
jako jsou Čína a Indie. Japonský
premiér Jasuo Fukuda řekl, že jako
výchozí hodnoty, od nichž má začít
snižování emisí, by patrně měly být
přijaty ty současné. Přitom EU usiluje
o to vycházet z hodnot z roku 1990,
kdy emise byly oproti dnešku na celosvětové
úrovni podstatně nižší. Chybějící
konkrétnější záruky ale kritizovaly
země takzvané skupiny zemí G5, tedy
velkých rozvíjejících se ekonomik,
mezi něž patří Čína, Indie, Brazílie,
Mexiko a Jihoafrická republika.
Mexický prezident Felipe Calderón
prohlásil, že vyspělé státy musejí
omezit do roku 2020 emise o nejméně
25 až 40 procent a do roku 2050
o 80 až 95 procent ve srovnání s úrovní
v roce 1990.
Země G8 nezůstaly ušetřeny ani kritiky
nevládních ekologických organizací,
které hovořily o „propásnuté
příležitosti“ v boji proti klimatickým
změnám.
Umírněné závěrečné prohlášení G8
schválily i USA, které jinak dlouhodobě
odmítají konkrétní závazek,
dokud nebudou ochotny připojit se ke
snižování emisí i rozvíjející se ekonomiky,
a to především Čína a Indie.
Francouzský prezident Nicolas
Sarkozy prosadil, že se skupina G8
sejde do konce roku na energetickém
fóru a bude jednat o jaderné
energii a o obnovitelných energetických
zdrojích. Fórum se bude konat
v Japonsku, které je letošním předsedou
skupiny.(aa)