Od 90. let minulého století každoročně slýchávám, že veletrhy jsou přežitkem, že trhy jsou už rozdělené a firmy tyto akce využívají jen pro zdvořilostní setkávání s partnery, které stejně dávno mají ve svých kontaktech. S nástupem pandemie a urychlení vývoje virtualizačních nástrojů přibyl škarohlídům ještě argument toho, že jde o přežitek. Jenomže není. Některé sice zanikají, ale jiné se rodí. To už je úděl doby a v podstatě spíše v úpadku přežitých a vzniku nových zájmových oblastí. Mnohé veletrhy jsou, pravda, trochu menší, ale pořád dostatečně atraktivní pro vystavovatele i pro návštěvníky. A jsou také veletrhy, především zaměřené na nové segmenty trhu, které dokonce rostou. Pandemie a další události sice počty vystavovatelů i návštěvníků drtivé většiny veletrhů poměrně výrazně srazily a ty se na „předkoronavirovou“ úroveň vracejí jen zvolna, ale rozhodně nelze říci, že by akce tohoto typu zacházely na úbytě. Skeptické předpovědi tu byly, jsou a budou: že televize zahubí rozhlas, kompaktní disky zlikvidují trh vinylových desek a elektronické knihy s internetem vytlačí papírové publikace na smetiště dějin. A vidíte, televize i rozhlas koexistují a skvěle se doplňují. Vinylové desky zažívají renesanci, a to i navzdory elektronickým platformám distribuce hudby a možnostem dostat se k některým skladbám dokonce zdarma. Také trh tištěných knih, novin a časopisů se už stabilizoval, obliba tištěných médií naopak od pandemie zvolna roste. A jako příklad významu tištěného slova také uvést zkušenosti Švédska, které se po masivní digitalizaci školství vrací k tištěným knihám. Po zjištění, že se vlivem rostoucí digitalizace zhoršily výsledky žáků v porozumění textu a schopnosti číst. Podobný vývoj naznačují i veletrhy. Moderní formy komunikace mají sice řadu předností, ale pandemie potvrdila i to, že se lidé potřebují fyzicky setkávat a navazovat plnohodnotné osobní kontakty. Navíc nejde jen o ně. Trhy dlouhodobě stabilních odvětví jsou sice skutečně víceméně rozdělené, ale technologický pokrok vše rychle mění. Jak už jsem napsal výše, řada oblastí zaniká a vznikají nové. Mění se energetika, doprava, zemědělství, potravinářství…, a mění se tak i jejich potřeby. Rodí se nepřeberné množství start-upů a dalších typů mladých firem přinášejících nové nápady a budujících úplně nové obory budoucnosti. A vlivem toho se mění i trhy. Ano, řada firem, strojírenský segment je toho v základu příkladem, má své stálé zákazníky, veletrhy jim v tomto ohledu jen málokdy přinesou nové. Ovšem i ony musí sledovat trendy a třeba i hledat nové technologie a partnery, byť ne vždy v roli zákazníků. A tak i jim nakonec veletrhy často poslouží mnohem více než jen jako platforma pro udržování vazeb. A mladé firmy? Letos jsem na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně od mnohých z nich slyšel vyjádření spokojenosti nejen nad tím, že našli zájemce o své nápady, ale i partnery na poli financování, dalšího technologického rozvoje nebo i dodavatele, kteří jejich produkt posunou dále nebo jejichž produkty ve vzájemné symbióze najdou lepší a větší uplatnění. Zkrátka veletrhy mají stále nepopiratelný smysl. A tak i MSV žije a bude tomu tak i v následujících letech. /Ing. Michael Málek,/
