Díky, že se v TT věnujete nebezpečí black-outu u nás i ve světě a nesklouzáváte přitom k technické a ekonomické plytkosti. Lze jinak nazvat některé úvahy, jak by měla metropole vzdorovat black-outu a následně překonat jeho dopady? Ano, reaguji na ideu vybudovat si pro Prahu vlastní záložní elektrárnu, pokud možno s rychlým náběhem provozu… Nic proti seriózním snahám, ať už s nimi na radnici přijde vládnoucí koalice, nebo opozice. Než se začnou zastupitelé tímto problémem zaobírat seriózně, neškodila by neméně seriózní analýza. Jak již existujících energetických kapacit celého státu (jehož integrální součástí je i milionové hlavní město), tak zdrojů ve výstavbě. Jak finančních prostředků, jimiž metropole disponuje, tak finančních závazků, jichž si Praha v poslední době na svá bedra naložila nepočítaně. A pokud „otcové“ nové elektrárny myslí výlučně a pouze na potřeby Prahy, byla by to chyba. Black-out si striktně nevybírá. Ani po lokalitách. Dříve či později by postihl každého občana, každou firmu od Aše po Jablunkov. Nezávidím pražským radním, kteří vzejdou z nových voleb, problémy, jež by hlavnímu městu způsobil dominantně. Cením si, že po nedávném cvičení si alespoň někteří z jejich předchůdců uvědomili hrozící nebezpečí. Ostatně, 32 exaktních varování, která dotyčné cvičení vygenerovalo, výmluvně naznačuje, jak metropole přistupovala k fenoménu black- -outu až donedávna… Podle mne cesta k nápravě nespočívá ve výstavbě dalšího zdroje na zelené louce a v novém mnohamiliardovém zadlužení už beztak zadluženého města. Pokud by nějaká investiční skupina a banka do projektu se striktně vymezeným posláním a provozními podmínkami vůbec vstoupily. Politici (jak pražští, tak „celostátní“) se musí v úvodní etapě nejdříve domluvit sami se sebou. A detailně nás, jejich voliče a plátce daní, s nimiž operují, informovat. Četl někdo z nás alespoň rámcový návrh opatření, co by konkrétní radnice (a nejenom pražská) v případě black-outu učinily? Seznámilo už některé hejtmanství občany, jak by v průběhu black-outu (i při jeho překonávání) zabezpečilo jejich zdravotní, komunikační, zásobovací, bezpečnostní a další potřeby? Je fajn, že v naší zemi s řadou ekologicky problémových průmyslových výrob a se 2 jadernými elektrárnami, některá zabezpečovací zařízení a systémy už nedublujeme, ale rovnou je patero- či desáteronásobíme. Je prima, že povodně ukázaly dobrou funkčnost Integrovaného záchranného systému a soustav krizového řízení. Věnuje se ale nějaká instituce v tomto státě také průběžnému a zevrubnému informování občanů a institucí (zejména na regionální úrovni) o problematice black-outu? Udělali jsme si alespoň evidenční pořádek, jakými kapacitami v tuzemsku spolehlivě disponujeme pro případ jeho vzplanutí? A naučili jsme všechny zodpovědné, jak je v případě nouze zmobilizovat a využívat? Devastující black-out jsme v ČR dosud nezažili. Pevně doufám, že si tuto pochybnou praktickou zkušenost nebudeme muset nikdy osvojit. To ale neznamená, že bychom nebezpečí black-outu měli a mohli jakkoli podceňovat. Podnikejme pouze účinné a efektivní kroky. Volme jen technicky, ekonomicky, bezpečnostně a ekologicky akceptovatelná opatření. B. K. – Praha
