Před léty jsem zanevřel na sportovní časopisy a televizní přenosy. Začalo se mi zajídat permanentní fňukání o úrazech a chorobách sportovních hvězd, štědře pokrytých pojistkami, příp. sáhodlouhé spekulace, kolik si která sportovní celebrita vydělá za sezonu, když se párkrát za zápas letmo otře o balon, anebo o puk. Že by teď před mamonem peněz začala padat na zadek i publicistika technická? Nejenom v Technickém týdeníku jste vedle zpravodajství z oborového výzkumu, konstrukce a výroby začali stále častěji zařazovat ekonomické kalkulace. Nejde o žádné drobky: nezřídka se pohybujete v řádech miliard. A co se týká dostavby Temelína, tam běžně operujete se stovkami miliard… Už-už jsem Vás chtěl pokárat, aby jste byli soudnější a uvědomili si, že my, obyčejní lidé z menších měst a venkova, žijeme a pracujeme (alespoň co se týká peněz) o několik gardů níže. Jenže máte recht: i onu moderní energetickou a teplárenskou techniku musí někdo konkrétní ve finále zaplatit. A to (bohužel) neučiní žádný „bohatý strýček zpoza oceánu“, ale znovu my, obyčejní daňoví poplatníci a odběratelé stále dražší energie a tepla. O strmém růstu cen energetických surovin už ani nemluvě. Internet je úžasná věc. Nabízí spoustu informací a srovnání i pro nás, laiky. To by si měli urychleně uvědomit někteří politici a energetičtí bossové v této zemi. Na nekončící kolotoč kalkulací okolo 200- 300 miliard korun pro III. a IV. blok Temelína lze pohlížet i skrzeva webovou stránku o exportu české energie. Nevím, zda máme být hrdí, že ČR patří v této komoditě k největším evropským vývozcům. Vyčíslil už alespoň někdo odpovědný, kolik za oněch plus- -mínus 15-17 TWh utržíme? A kam ony desítky miliard korun, resp. eur, směřují? Moc rád bych znal přesnou odpověď právě v těchto týdnech a měsících, kdy se (a nejenom v odborných médiích) rozproudily debaty, kdo a jak velkou garanci by měl poskytnout na dostavbu obou jihočeských bloků? Určitě se nelze zaštítit pouze sliby obou zbylých účastníků tendru, jak hojné zástupy tuzemských firem pověří subdodávkami prací, materiálů a hotových zařízení, pokud si ČEZ (potažmo nová vláda) zvolí právě jejich projekt. Příp. kolik desítek (či stovek) miliard kyne našim podnikům z participace na energetických projektech doma i po světě. Takže v čem je zakopán pes? Proč by měli zdejší občané a zdejší firmy podstupovat finanční rizika za politicky a energeticky kompetentní management? Zleva-zprava jsem v probíhající volební kampani ujišťován všemi soutěžícími politickými subjekty, jak to s naším státem a s námi, jeho občany, myslí dobře. Jak obnoví ekonomickou prosperitu. Jak zkvalitní ekologické, či sociální podmínky. Našli jste však (byť jedinou) pidistraničku, která by si vytýčila za cíl přestat nutit české občany a firmy, aby i napříště museli na svůj úkor dotovat předraženou výrobu obou komodit a dokonce ještě export energie po vzoru nějaké banánové republiky? Přitom řada firem upozorňuje, že je drahá energie ohrožuje existenčně. Podle vás: zastali se přitom svých firemních členů účinněji aspoň Hospodářská komora, nebo Svaz průmyslu a dopravy? Netuším, jak vaše hlasy, ale ten můj na konci října dostane pouze politická strana, která se veřejně a věrohodně zaručí, že v české energetice a teplárenství konečně zavede pořádek. L. S. - Třinec
