Jsme my to mistři světa. Útočíme nadějně, ale na úplně jinou branku… Ne, teď nemám na mysli žádný další hanebný výkon našich draze placených kopálistů. Tenhle „mač po česku“ se nazývá kogenerace. Bezpočtukrát akademici i energetický management z praxe zdůvodnili, proč by se měla rozvíjet a uplatňovat co nejrychleji a co nejintenzivněji. Proč by se právě tato technicky, ekologicky i ekonomicky progresivní forma zabezpečování energetických potřeb státu i obcí měla těšit pomoci a podpoře. A to i na úkor nezřídka vykutálených projektů tzv. zelené energie. V TT jste otiskli několik materiálů o nových cenách energie a tepla v ČR a také o subvencích, jimiž vláda a ERÚ opět zahrnou úzký segment alternativních zdrojů energie. Kogenerace (alespoň podle mého soudu) znovu ostrouhala. Příčina? Skuteční energetici to me diál ně neumí. Měli by se přiučit metodám solárních baronů a různých zastánců eko-, bio- a bůhvíjak se ještě nazývají. Jak se pod tlakem mediálních kampaní kutálejí penízky od eráru, od firem i od malospotřebitelů do jedině správných (?) zelených kasiček. Prima, že aspoň do nové Státní energetické koncepce se podařilo propašovat úvahu, zda neracionální alternativní projekty netřeba už konečně (!) postavit na vlastní nohy a zda se seriózně nezamyslet nad gejzíry nynějších subvencí. Kogenerační bossové očividně nepřicházeli na jednání k SEK s ryčnými mediálními guru, ani s tragickými tabulkami o plýtvání energií v této zemi. Stačil by možná prostinký obrázek vláčku s uhlím. Stávající elektrárny (až na pár vzácných výjimek) zužitkují ze tří vagonů jeden a zbytek by se na oné kresbičce buď sypal rovnou na skládku odpadů anebo bez užitku stoupal komínem či chladicí věží. Čím drastičtěji by to pan malíř zvládl, tím (paradoxně) pro diskuse o budoucnosti kogenerace v ČR – lépe. Domácí i zahraniční zelení aktivisté si kvůli Temelínu mohou hlasivky ztrhat. Kogenerační bilance je ponechávají klidné. Proč? O uhlíkové stopě, o ekologické zátěži, o transferu emisí by sepisovali elaboráty od rána do večera. V cause nedoceňované kogenerace trpí náhlou ztrátou zraku a sluchu… Pokud lze věřit statistice, je fajn, že z kombinované výroby elektřiny a tepla v ČR už pochází cca 9 % vyrobené elektřiny a tepla. Že kogenerace umožňuje rok co rok ušetřit ekvivalent energie obsažené jinak ve 4 mil. t hnědého uhlí. Podle mne: mohli jsme dokázat více a za méně peněz, než činí veleštědré subvence do AZE. Doufal jsem (naivně), že aspoň Brusel to myslí s ekologií, s dokonalejším využitím paliv a s úsporami energií a tepla vážně. Že posílení tempa rozvoje kogenerace pomůže krizí postižené Evropě. Zůstalo (a zřejmě i zůstane) jen u slov. Bruselští ouřadové opět oprášili opelichaný nástroj v podobě emisních povolenek, znovu křísí kontraproduktivní koncepce uhlíkové daně, mnohovýznamně povytahují obočí nad přirážkami na paliva (včetně leteckých směsí) atd. atd. Držím palce všem tuzemským podnikatelům a investorům, kteří už přestali doufat v účinnou pomoc od politiků a rozhodli se jít do technicky i finančně náročných kogeneračních projektů sami. Podpořte je i Vy, v TT. Pište o nich a o jejich projektech častěji. Této zemi jsou mnohem užitečnější než lecjaká primadona ze sportu či šoubyznysu. I. M. – Ústí nad Labem
