Názor čtenáře TT: STOP programu Zelená úsporám

Česká republika uzavřela obchod na prodej části svých nevyčerpaných emisních povolenek Japonsku. Tím získala pro letošek více než 10 mld. Kč na opatření k úsporám CO2. Odstoupivší ministr životního prostředí Martin Bursík se však nerozpakoval tyto peníze vložit do programu Zelená úsporám zaměřeného na úspory energie a obnovitelné zdroje domácností v rodinných a bytových domech, což je něco jiného. Popření principů EU Zákon č. 315/2008 Sb. sice jasně říká, že výnosy lze použít pouze na podporu snižování emisí skleníkových plynů, ale ministr Bursík veřejně prohlásil, že program má především přinést 30 000 pracovních míst, zmírnění dopadů ekonomické krize a podporu domácích výrobců kotlů. Popřel tím základní principy EU. Navíc hrozí, že při dalším prodeji povolenek nikdo nebude chtít za ně zaplatit ČR stejně výhodnou současnou cenu, čímž přijdeme o miliardy korun. Zákon také jasně říká, že miliardy korun z prodeje povolenek jsou určené Státnímu fondu životního prostředí, tedy na všechna opatření bez výjimky. Přesto ministr Bursík program omezil jen na některá jím vybraná opatření, přičemž ostatní opatření v tzv. greeningu (návratnosti investic) pro jistotu zcela vynechal. Program navíc od počátku doprovází podezření ze zneužití státních prostředků. Pokud totiž stát vynakládá miliony korun, zákon o veřejných zakázkách vyžaduje vypsání řádného veřejného výběrového řízení. V tomto případě jde dokonce o miliardy korun. Přesto o jejich rozdělení rozhodovalo jen několik nekompetentních úředníků ministerstva životního prostředí. Ti svůj návrh do poslední chvíle tajili, aby jim do toho nikdo nemohl mluvit. I uznávaným odborníkům či Hospodářské komoře, kteří jim zadarmo nabízeli pomoc, písemně vzkazovali, že mají pochopit rozdělení rolí a nijak do toho nezasahovat. Obávali se, že by mohlo vyjít najevo, že by se dosáhlo větších efektů, kdyby se část těchto prostředků dala kupř. na dotace na kamna, krby, či na ekologické zboží z odpadů, které by se jinak musely spálit, na utěsnění skládek či kompostáren, nebo do vybudování chybějících spaloven komunálního odpadu. Pochybné argumenty Část A programu se týká zateplování budov a lze se v ní dočíst, že návratnost (takzvaný greening) investic v tomto případě trvá skoro 10krát déle než třeba u zdrojů na biomasu. To vypovídá o možných prioritách, kam by mělo směřovat nejvíce peněz. Bohužel tomu tak není a drtivá většina prostředků je směřována na zateplení, přestože na něj není dost kvalitních kapacit. Takže 9 mld. Kč nelze letos v žádném případě prostavět. Jde o náhodu nebo o zlý úmysl? „Perlou“ je však část B programu - Nová výstavba v pasivním energetickém standardu - s pohádkovou dotací 220 000 korun na dům. Pohádková je však jen pro toho, kdo neví, že náklady na výstavbu pasivního rodinného domu nerostou lineárně, ale exponenciálně. Proto je nabízená dotace jen zlomkem skutečných nákladů v řádu až milionů korun. V programu zcela chybí mezistupeň - takzvané nízkoenergetické domy. U nich chybí jakákoli dotace na podporu ekologického vytápění. Proto se budou stavět s přitápěním buď elektrickým přímotopným, nebo tepelným čerpadlem. Kdyby program úspor podpořil i moderní účinná kamna, sporáky, pece či krbová kamna na biomasu, která jsou pro přitápění těchto staveb ideální, ušetřili bychom spoustu elektrické energie, kterou vyrábíme v uhelných elektrárnách s účinností kolem 30 % a s téměř s trojnásobnými emisemi oxidu uhličitého. Ministr Bursík se vychloubal snížením administrativy a úsporami z odbourání energetických auditů. Přitom uváděné 1-3 % z ceny investic na vyžadované posudky činí jen u zateplení rodinných domků přes 558 milionů korun, které by mohly být použité mnohem smysluplněji. Přitom je nad Slunce jasnější, že stovka úředníků na SFŽP nemá žádnou šanci zkontrolovat ani 1 % žádostí! Mrhání státními prostředky Nejefektivnější by měla být část C.1 programu, Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu. U nich je požadována minimální účinnost 82 %, na kterou většina českých výrobců kotlů dosáhne. Pokud by však byla snížena na 81 %, dosáhli by na ni i zahraniční výrobci teplovodních krbů. A to nebylo možné připustit. Tato účinnost však platí při maximálním výkonu: tedy od 25 kW výše. To znamená, že na jaře a na podzim tyto kotle topí bez akumulace sotva na desetinu výkonu s účinností nižší než 40 %. A kotle s akumulací s účinností necelých 75 %. Teplovodní krby však topí po celé topné období s účinností přes 80 %. Ještě patrnější to je u krbů bez komína na biolíh, které jsou ideální pro nízkoenergetické a pasivní domy. Mají 100procentní účinnost a nevypouštějí žádné škodlivé emise, ale jen vodní páru a oxid uhličitý. Ten však rostliny, ze kterých se vyrábí biolíh, předtím absorbovaly ze vzduchu. Proto jsou tyto krby z hlediska oxidu uhličitého neutrální. Kde jsou ony proklamované úspory energií, jsou-li nejúčinnější zdroje záměrně vynechané? Ve zkušebním provozu jsou emise u kotlů při maximálním výkonu o trochu nižší. Ve skutečném provozu na částečný výkon však až stonásobně vyšší než u teplovodních krbů. A to kvůli vyšší spotřebě paliva, nižší teplotě nasávaného vzduchu a ohniště a také proto, že se v kotlích spaluje levnější jehličnaté pryskyřičnaté dřevo. S ním však spálíme až 5 kg pryskyřice za den. To odpovídá 100 PET lahvím, které jsou také z pryskyřic, neboli každých 10 minut přikládáme 1 PET láhev. Takové kotle však program podporuje. Jsou to opravdu ony deklarované nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi, když každá nová kamna, sporáky, pece či krbová kamna nebo i kotel na extralehký topný olej vypouštějí podstatně méně emisí? To už je lepší dál topit uhlím a neutrácet miliardy za nesmysly! Část C.2 program pro novostavby sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští stavebníci to snadno obejdou. Přitom by stačilo málo – místo kotlů podporovat jen akumulační nádrže, které jsou rozhodující jak pro podstatné zvýšení účinnosti, tak pro výrazné snížení emisí. V části C.3 programu, Instalace solárně-termických kolektorů, se zase vůbec nerozlišuje, zda stavebník zvolí k přitápění domu levné ploché s menší účinností nebo trubicové vakuové. Ty jsou sice dražší, ale v chladnějším období jsou podstatně účinnější a jen ony jsou vhodné pro přitápění. I tato část programu úspor spíše mrhá státními prostředky. Naprostá nepřipravenost Zcela směšné a nepochopitelné bylo i teatrální vyhlašování programu ministrem v demisi Bursíkem, není-li ve skutečnosti nic připraveno. Přihlášky do programu totiž nelze podat, aniž by MŽP schválilo dodavatele nebo výrobky. A ti měli první možnost požádat o zařazení do seznamu odborných dodavatelů a podporovaných výrobků až 17. dubna, kdy MŽP zveřejnilo na svých webových stránkách formuláře a příručku k jejich vyplňování. Tento schvalovací proces má trvat v ideálním případě zhruba 14 dní, na začátku však i mnohem déle, jak přiznala vedoucí programu Irena Plocková. Má pravdu, neboť k datu spuštění programu byl seznam prázdný. Ministr Bursík tedy nepochybně lhal, když tvrdil, že od 22. dubna lze podávat žádosti o dotaci. Šlo mu jen o předvolební tah. Ani tyto přihlášky do seznamu však nejsou úplně v pořádku. Stačí se podívat na výrobky uváděné MŽP. Pro ohřev teplé užitkové vody (TUV) jsou povolené pouze dvě možnosti: zásobník TUV a akumulační nádrž s plovoucím zásobníkem TUV. Úředníci MŽP se při výběru těchto možností buď spletli, nebo měli příručku z antikvariátu. Akumulační nádrže s plovoucím zásobníkem TUV byly hitem před 10 lety a nyní je lze koupit jen ve výprodejích. Důvodů je více: od technických problémů přes složitost až nemožnost jejich odkalování, až po tvorbu zákeřné bakterie legionely, která může při přemnožení člověka usmrtit. Proto se dnes dává přednost průtokovým ohřívačům TUV. Ty však program vynechává. To nás chtějí úředníci MŽP v důsledku své neznalosti za státní peníze všechny usmrtit? Na úkor občanů Bývalý ministr Bursík ve skutečnosti tímto programem zahájil jen předvolební kampaň Strany zelených, která se však může obrátit proti němu. Zejména pokud jako předseda strany o spalování biomasy téměř nic neví. Podobně jako jeho místopředsedkyně Kateřina Jacques v televizní show Jana Krause. Za hlavního poradce si jmenoval kamaráda Petra Holuba z Hnutí DUHA, který promoval teprve před rokem, věnuje se větrným elektrárnám a za náměstka Aleše Kutáka (též z Hnutí DUHA), který se dříve zabýval jen dopravou, a za tiskového mluvčího a ředitele odboru vnějších vztahů bývalého redaktora-samouka Ekolistu Jakuba Kašpara (vše je možno si ověřit zadáním jmen na webovém vyhledávači). Výsledek podle toho vypadá. Proto je třeba, aby byl program okamžitě zastaven a bylo vyhlášeno výběrové řízení na jednotlivé podprojekty na snížení emisí. Z nich by pak skutečně nezávislá a odborná komise, tedy nejen oněch 8 tajemných úředníků MŽP, kteří se prohlásili za řídící výbor programu, veřejně vybrala nejefektivnější, zhodnotila jejich význam a volné stavební kapacity a podle toho určila dotace. A až poté by měl být vyhlášen nový program. Aby si byl každý občan jistý, že jeho prostředky jsou vynaložené správně a efektivně a ku prospěchu všech, tedy nikoliv jen některých výrobců. Nic proti nim nemám, ale nesouhlasím, aby program bezdůvodně a výlučně podporoval jen je. Pokud program stažen nebude, nezbývá než podat na MŽP trestní oznámení kvůli zneužití státních prostředků, aby byly vyvráceny veškeré pochybnosti o možné korupci. A Nejvyšší kontrolní úřad požádat o hloubkovou kontrolu příslušných útvarů MŽP. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pak o kontrolu, zda nebyli zvýhodněni někteří výrobci. Pokud ano, ostatní výrobci jsou připraveni podat žaloby na ušlý zisk ve výši oněch miliardových dotací, které bychom jim stejně jako v případě Diag Human museli zaplatit všichni ze svých kapes. l JUDr. Ing. Mgr. Petr Měchura C.V.: Autor se ekonomickými otázkami životního prostředí a úsporami energií zabývá již od 70. let, a to v Ústavu mezinárodních vztahů, v Ekonomickém ústavu ČSAV a v Institutu řízení. Od roku 1990 byl 6 let tajemníkem parlamentního výboru pro životní prostředí. Nyní je výkonným ředitelem České asociace odpadového hospodářství. Je uznávaným odborníkem, držitelem čestného uznání za Ekologický projekt roku a v oblasti spalování finalistou soutěží Business Leaders Forum 2006 a Energy Globe Awards ČR 2008. Není členem žádné politické strany.