Jarní zasedání orgánů Evropské asociace průmyslu výrobních strojů a technologií CECIMO (v dubnu v Praze a v květnu v turecké Antalyi) znamenala hluboký vhled do budoucí agendy asociace a zabývala se novými technologiemi a megatrendy ve zpracovatelském průmyslu.
Ekonomická situace a výhled
Vzhledem k polevujícím tlakům na straně nabídky a silnému objemu zakázek očekává CECIMO v tomto roce pozitivní růst produkce. Snížené riziko nedostatku plynu a zmírňující se inflační tlaky budou mít pozitivní dopad na důvěru spotřebitelů a podnikatelů v Evropě. Nicméně je důležité si uvědomit negativní dopad geopolitického napětí a rostoucích úrokových sazeb na investiční toky a globální poptávku. Pokud se ohlédneme za předchozím rokem, evropský průmysl MT zaznamenal navzdory všem problémům výrazné oživení. Silná dynamika objednávek se udržovala po celý rok, při úrovni využití kapacit nad průměrem roku 2019. Podle nejnovějších údajů CECIMO dosáhla v roce 2022 produkce MT přibližně 25 miliard eur, čímž si udržuje podíl přibližně 32 % na celosvětovém objemu výroby MT. Na straně spotřeby s hodnotou kolem 18,4 mld. eur v roce 2022 se země CECIMO podílely téměř čtvrtinou na světové spotřebě MT. Tato čísla odrážejí nárůst produkce MT o přibližně 11,9 % a spotřeby MT o 23,4 % ve srovnání s hodnotami z roku 2021. Celkový vývoz MT zemí CECIMO se v roce 2022 zvýšil přibližně o 11,7 %, zatímco dovoz se navyšoval mnohem výraznějším tempem (přibližně o 28,8 %). USA a Čína zůstaly v roce 2022 pro evropské výrobce MT dvěma hlavními vývozními destinacemi, přičemž na prvním místě jsou bezesporu Spojené státy. Japonsko, Čína a Tchaj-wan jsou v oboru MT pro země CECIMO třemi hlavními dodavatelskými trhy. Navzdory nutnosti překonávat zmíněné výzvy oznámil během zasedání valného shromáždění CECIMO v turecké Antalyi předseda ekonomického výboru Marcus Burton první odhady růstu výroby obráběcích strojů v zemích CECIMO v roce 2023: „Vzhledem ke značnému objemu nevyřízených objednávek a dalšímu oživení spotřeby MT, zejména v Evropě, vidíme v letošním roce prostor pro další růst výroby obráběcích strojů CECIMO o přibližně 8 %.“ Zatímco průměrný index celkových zakázek CECIMO8 pro rok 2022 byl přibližně o 11 % vyšší než pro rok 2021, nejnovější ukazatele podnikatelského klimatu naznačují pokles zakázek v první polovině roku 2023. V rámci dalšího průběhu roku letošního roku se však očekává, že bude příjem zakázek stabilnější a pozitivnější. Filip Geerts, generální ředitel CECIMO, k této skutečnosti uvedl: „Jsme rádi, že v roce 2022 došlo k oživení evropského MT průmyslu, a těšíme se na pozitivní růst produkce v roce 2023. I když před námi stojí výzvy, věříme, že odvětví má dobré předpoklady pokračovat v růstové trajektorii i v následujících letech.“
Konference o budoucnosti průmyslu
Na letošním jarním zasedání CECIMO se pod názvem Budoucnost průmyslu konala konference, která poskytla cenné poznatky o výzvách a příležitostech, jež výrobní společnosti v současné době řeší a řešit budou i v nadcházejících letech. Na akci vystoupil s hlavním projevem Alphan Manas, vedoucí oddělení inovací a podnikání ve společnostech TİM a İHKİB. Ten posluchače provedl technologickým pokrokem v posledních několika desetiletích od vzniku internetu až po jeho rozšíření na současných technologických inovacích, jako jsou kvantové počítače, virtuální realita a rychle se vyvíjející systémy umělé inteligence. Jeho projev byl výzvou k zamyšlení nad budoucností a nad tím, jak technologie ovlivní nejen naše průmyslové odvětví, ale také náš osobní a profesní život. Na konferenci se sešli různí odborníci z oboru, kteří se podělili o své znalosti a zkušenosti z nejnovějšího technologického vývoje, stavu výroby, trendech v oboru MT a z financování fixního kapitálu. Marco Ghirardello, senior viceprezident společnosti FANUC Europe, v této souvislosti uvedl: „V posledním desetiletí se společnosti pohybují v podmínkách čím dál většího narušení. Výroba se již díky technologiím může vyvíjet, klíčové pro úspěšnou transformaci je ovšem přijmout nutnost změny mentality.“ Důraz je kladen především na to, že je třeba, aby společnosti přijaly změnu a přizpůsobily se vyvíjejícímu se prostředí, aby si zachovaly konkurenceschopnost. Steve Hope, manažer pro rozvoj nového podnikání ve společnosti Evropa DLL Group, hovořil o pěti klíčových trendech v odvětví obráběcích strojů, včetně e-mobility, aditivní výroby, udržitelnosti a automatizace. Zdůraznil přitom, že je důležité pochopit vztah mezi technologiemi a financováním, aby se maximalizovaly potenciální přínosy nového vývoje. Memiş Kütükcü, předseda představenstva společnosti Osbük, prezentoval návrhy možností vybudování odolnějších dodavatelských řetězců, což je v dnešním rychlém a neustále se měnícím obchodním prostředí rozhodující. Konference o budoucnosti průmyslu poskytla účastníkům cennou příležitost k získání vhledu do budoucnosti práce a průmyslu a odborníci z oboru jim poradili, jak se přizpůsobit vyvíjejícímu se prostředí. Akce měla velký úspěch a ukázala, že průmysl je odhodlán přijmout změny a inovace pro zajištění lepší budoucnosti. Konference byla sponzorována společnostmi FANUC, Renishaw a DLL Group. Navzdory politickým a hospodářským nejistotám je současný stav oboru obráběcích strojů v Evropě pozitivní Ministryně pro vědu Helena Langšádlová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová před několika dny řekly, že uniklý návrh rozpočtu je pouze pracovní verzí. O podobě rozpočtu na rok 2024 se podle nich vedou diskuse. Langšádlová uvedla, že je snížení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace o 10 % nepřijatelné. Pro tento rok je na výzkum a vývoj ve školství vyhrazeno zhruba 20 miliard korun, a to včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než v roce 2022. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je letos určeno asi 31 miliard korun, loni to bylo 28,6 miliardy Kč. S možnými škrty v rozpočtu na vědu celkem pochopitelně dotčení nesouhlasí. Například Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, uvedla, že už nyní je věda v Česku ve srovnání s vědecky vyspělými zeměmi podf inancovaná. Výdaje státního a soukromého sektoru na vědu a výzkum se v Česku teprve v roce 2021 dostaly na úroveň 2 % HDP. V tomto směru nejvyšší hodnotu vykazuje Izrael s cca 5,9% podílem. Nejvyspělejší státy EU se pohybují zhruba na hodnotách mezi 3—3,5 % HDP. Státní výdaje na vědu u nás tvoří zhruba třetinu z celkové částky, a tak by v případě 10% škrtu došlo k celkovému poklesu „jen“ o necelých 0,15 procentního bodu, přesto by to v některých oblastech znamenalo zásadní omezení. Zasažen by byl pochopitelně především základní výzkum, který ze státních prostředků čerpá nejvíce. Rozpočet Akademie věd by se pro rok 2024 měl dostat nominálně zhruba na úroveň roku 2020, ovšem v reálných cenách, tedy po započtení inflace, by se snížil nejméně o šestinu (a to předpokládáme nízkou letošní inflaci). Snížení rozpočtu na úroveň minulých let by spolu s vysokou inflací mělo podle předsedkyně AV ČR výrazné a dlouhodobé následky. „Bez odpovídajícího finančního zajištění, bez stabilních a předvídatelných podmínek a bez vstřícného legislativního prostředí si nejlepší vědce nelze udržet ani získat,“ uvedla Zažímalová pro ČTK. Podobně reagovali pochopitelně i další. „Jestli to je míněno vážně a mělo by to projít, tak je to velmi vážný zásah do toho, jak funguje v běžném roce věda a výzkum,“ reagoval na možné škrty Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „To jsou všechno věci, kde ušetříme desetikorunu a přijdeme o stovku,“ doplnil. Na druhou stranu, jeho ústav patří v Česku k těm nejbohatším a škrty by dokázal kompenzovat z jiných příjmů. Jiné ústavy a školy by podobou možnost neměly. Vědci se obávají, že méně peněz ohrozí zejména dlouhodobé projekty, které už nyní utrpěly inflací či cenami energií. Ohrožena je podle nich i zahraniční spolupráce. Velké obavy má i Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu: „Pokles o 10 % by byl ohromný šok i s ohledem na inflaci a mohlo by to znamenat ohrožení velkých mezinárodních projektů, do kterých by to vneslo značnou nejistotu.“ (Pánkem vedený ústav provádí rozsáhlý upgrade fúzního reaktoru, který bude v některých ohledech světovým unikátem.) O více peněz na výzkum ale přijdou také univerzity (2,1 miliardy) či Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR (dohromady o 1,2 miliardy). To jsou přitom pro českou vědu klíčové organizace. Právě u agentur vědci soutěží se svými nápady o prostředky na samotné „bádání“. Zjednodušeně řečeno se z těchto grantů hradí samotná vědecká práce a běžné, každodenní náklady (třeba energie) jdou z provozních rozpočtů univerzit či třeba Akademie věd. Pro Grantovou agenturu bylo rozhodnutí velkým šokem. „Návrh rozpočtu na vě-du pro rok 2024 předkládaný Ministerstvem financí je pro nás velkým překvapením, a to tím spíše, že je diametrálně odlišný od rozpočtu, který připravovala ministryně pro vědu po konzultacích s námi i ostatními poskytovateli řadu měsíců,“ řekl předseda instituce Petr Baldrian. Podobně dramatické škrty by podle něj měly fatální dopad na to, kolik výzkumných týmů v příštím roce dosáhne na podporu ze státního rozpočtu. Grantové agentury většinu prostředků v podstatě jen předají dále — vybraným týmům, které přišly s nejlepšími projekty. Podpora přitom bývá několikaletá, protože málokterý výzkumný projekt lze dokončit během několika měsíců. V případě GA ČR je tedy financování na příští rok už do značné míry dané — týmy, které vysoutěžily podporu v minulých letech, ji musí dostat. Někde se ovšem ubrat musí. Jedinou možností je vybrat méně nových „výherců“, rozdělit tedy méně peněz na nové projekty. „Snížení rozpočtu v navrhované výši by tedy muselo vést k významné redukci nákladů na nově zahajované projekty,“ řekl k tomu Baldrian novinářům. V praxi by to znamenalo, že příští rok by drtivá většina týmů neměla šanci se svými výzkumnými projekty uspět. A to v situaci, když už ani tak nebylo prostředků dostatek. „V posledních letech můžeme bohužel financovat pouze méně než jednu pětinu předložených projektů.“ Pokud by škrty zůstaly v navržené výši, objem podpory nových projektů by musel klesnout podle Baldrianova odhadu na polovinu. Příští rok by tak mohl uspět zhruba jen každý desátý žadatel. /jj/ Bude se v české vědě výrazně škrtat? Velké pozdvižení v českých vědeckých i vysokoškolských kruzích vyvolal na veřejnost uniklý návrh dalších úsporných opatření, se kterým přišlo ministerstvo financí. Rozpočet na vědu a výzkum měl snížit o desetinu a ministerstvo školství (MŠMT) by oproti letošku mělo na výdajích ušetřit 30 miliard korun. Jarní zasedání orgánů Evropské asociace průmyslu výrobních strojů a technologií CECIMO (v dubnu v Praze a v květnu v turecké Antalyi) znamenala hluboký vhled do budoucí agendy asociace a zabývala se novými technologiemi a megatrendy ve zpracovatelském průmyslu. Ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci k představení „Ozdravného balíčku“ © vlada.cz /PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů CECIMO/
