Navštívili jsme jednu z největších strojírenskometalurgických firem na světě: ruskou společnost OMZ

Jistě jste již zaznamenali, že plzeňská firma Škoda Steel změnila nedávno svůj název na Pilsen Steel. Šlo o důsledek dlouholetých sporů o ochrannou známku a změna názvu se uskutečnila na výslovné přání vlastníka plzeňské firmy, kterým je ruská společnost OMZ. Představitelé OMZ se domnívají, že ztráta původního jména firmě nijak ekonomicky nepřitíží a ani ji nezpůsobí nějaké ztráty na světových trzích. V současnosti patří Pilsen Steel k nejvýznamnějším světovým výrobcům opracovaných velkých výkovků a těžkých odlitků. Pilsen Steel dnes zaměstnává téměř 800 lidí a mezi její nejdůležitější produkty patří zejména kované monoblokové zalomené hřídele, hřídele do větrných elektráren, odlitky turbínových těles, díly tvářecích a obráběcích strojů, schránky na vyhořelé jaderné palivo, rotory, válce a ocelové či litinové odlitky do hmotnosti 200 t. Pilsen Steel (dříve Škoda Steel) vznikla před několika málo lety jako konsorcium dvou samostatných firem: Škoda Kovárny a Škoda Hutě. V současnosti je Pilsen Steel, spolu s další plzeňskou firmou Škoda JS, v majetku ruské strojírenskometalurgické skupiny OMZ. Společnost Škoda JS, která si prozatím ponechala své tradiční jméno, je ve světě průmyslu známa především jako producent a dodavatel velkých investičních celků pro jaderné elektrárny. Všechny předchozí údaje o obou plzeňských firmách jsou čtenářům TT jistě velmi dobře známé, ovšem víte také co se skrývá za třemi nenápadnými písmeny OMZ? Zkratka OMZ je odvozena od počátečních písmen oficiálního jména jedné z největších ruských strojírenských společností: Obedinennye Mashinostroitelnye Zavody (česky Spojené strojírenské podniky). Ačkoli zakladatelské firmy konglomerátu OMZ mají za sebou velmi dlouhou a bohatou historii, samotná společnost OMZ je velmi mladá a vznikla teprve v roce 1996, kdy se spojily dvě velké ruské firmy: Uralmašzavod se sídlem v Jekatěrinburgu a společnost Ižorské závody sídlící v Petrohradě. Na základě původních jmen obou sjednocených firem se pak konglomerátu OMZ někdy také říká skupina Uralmaš-Ižora. OMZ je dnes největší ruská společnost specializující se na výrobu zařízení pro těžké strojírenství, petrochemii, důlní průmysl, jadernou energetiku, a v neposlední řadě i na produkci speciálních ocelí. Kromě výroby, prodeje a servisu strojů a zařízení poskytuje OMZ také inženýrské služby. Výrobní prostory skupiny OMZ se nacházejí jednak v Rusku (Uralmašzavod a Ižorské závody) a od roku 2004 také v ČR, v plzeňských firmách Pilsen Steel a Škoda JS. V současnosti zaměstnává skupina OMZ celkem 16 500 lidí. Největším akcionářem skupiny OMZ je ZAO Forpost- Management, strategickým finančním partnerem pak AB Gazprombank (ZAO). S akciemi OMZ se obchoduje na burzách v Rusku, Londýně, Berlíně, Mnichově i New Yorku. Během posledních 10 let vykazuje skupina OMZ ve svých hlavních činnostech stabilní dynamický rozvoj. Například zisk celé skupiny loni meziročně narostl oproti roku 2005 na dvojnásobek. Tržby společnosti OMZ vzrostly loni meziročně o 11 % a dosáhly 667 mil. USD. Čistý zisk skupiny za rok 2006 byl 28,6 mil. USD, což je více než 2,5krát než v roce 2005. Skupina OMZ rozděluje svou výrobní i obchodní činnost do čtyř hlavní průmyslových odvětví: ? Ropná, plynová a chemická zařízení ? Důlní stroje a zařízení ? Speciální oceli ? Jaderná zařízení. Velmi dobrých ekonomických výsledků v rámci OMZ dosahuje divize zabývající se výrobou a obchodem se speciální ocelí (Specstal). Komodita Specstal vykazuje v rámci OMZ stabilně vzrůstající tendenci. Například za rok 2006 vyrostly tržby o 28 % a představovaly 393,5 mil. USD. OMZ proto aktivně rozvíjí a nadále investuje do hutního odvětví. Tržby divize zabývající se výrobou a servisem důlních strojů a zařízení dosáhly v roce 2006 133,6 mil. USD, což je o 3 % více než v roce 2005. Obchodně úspěšná však zatím bohužel není výroba zařízení pro jaderné elektrárny. Souvisí to s celosvětovou stagnací, ve které se jaderná energetika v současnosti nachází. Východiskem pro zlepšení finančního stavu jaderné divize OMZ je příležitost získat dlouhodobou státní zakázku. K tomuto účelu uzavřela OMZ strategické partnerství s ruskou firmou Atomenergomaš, v rámci kterého se bude skupina OMZ podílet na nedávno vyhlášeném federálním programu: Rozvoj atomového energeticko- průmyslového komplexu Ruska v letech 2007 - 2010 s perspektivou do roku 2030. Federálního cílový program počítá v blízké budoucnosti s výstavbou (zatím) celkem 18 jaderných energetických bloků v různých koutech Ruské federace. RESTRUKTURALIZACE A REORGANIZACE STÁLE PROBÍHÁ Pozitivní vývoj finančních ukazatelů OMZ a jednotlivých podniků korporace v roce 2006 je podmíněn pokračováním restrukturalizace společnosti a realizací programu na optimalizaci obchodní činnosti, zaměřené na zvýšení efektivnosti činností OMZ. Proces reformace probíhá i letos. Počátkem roku uzavřel OMZ strategické partnerství s firmou Metalloinvest. Vznikl společný podnik, který má ambice zaujmout vedoucí pozice na SNS trhu s hutním zařízením. Centralizace marketingové politiky, nabídka komplexního řešení pro zákazníky až po kompletaci a zabezpečení servisní obsluhy. V nejbližší budoucnosti chce OMZ investovat a dále aktivně rozvíjet výrobu zařízení pro ropný, plynový a chemický průmysl a chce se stát vedoucí firmou v tomto tržním segmentu. V současnosti probíhá marketingový průzkum a následně vznikne strategie pro dlouhodobý obchodní rozvoj. PODNIK S TÉMĚŘ 300LETOU HISTORIÍ Dostali jsme příležitost prohlédnout si výrobní provozy jednoho ze zakladatelů skupiny OMZ - společnosti Ižorské závody. Ižorské závody mají své sídlo ve stotřicetitisícovém městě Kolpinu, které je od roku 1936 součástí nedalekého Petrohradu (kdysi Leningradu). V současnosti je Kolpino defacto jižním průmyslovým předměstím čtyřmilionové metropole Petrohrad. Ižorské závody nesou své jméno podle říčky Igory, která je jedním z pravobřežních přítoků mohutné Něvy. Firma má velmi dlouhou a bohatou historii. Vznikla již v roce 1722 a jejím zakladatelem se stal sám ruský car Petr I. V současnosti si Ižorské závody připomínají 285 let od svého vzniku a jsou dnes nejstarším metalurgickým a strojírenským podnikem v celé Ruské federaci. Původní výrobní areál podniku doposud existuje a dnes slouží jako administrativní sídlo firmy. Jako výrobní plocha slouží nově zbudovaný areál na okraji Kolpina. Výrobní program Ižorských závodů prošel během téměř třech století své existence mnoha proměnami. Zpočátku firma fungovala jako dodavatel součástí nutných pro stavbu lodí, a to jak obchodních, tak i válečných. Je příznačné, že Ižorské závody se podílely také na stavbě neblaze proslulého křižníku Aurora, jednoho ze symbolů ruské bolševické moci. Stejně jako každý významnější strojírenský podnik také Ižorské závody po určitý čas fungovaly jako zbrojovka. Nutno dodat, že v této oblasti dosáhly slušného know-how, jak dokládá téměř 100 let starý obrněný automobil, který je dnes vystaven v areálu závodu. Obrněná vozidla tohoto typu se v Ižoře vyráběla mezi lety 1915 – 1917 a jejich základem byly podvozky nákladních automobilů Fiat. Ižorské těžké vozy měly pancéřovanou karoserii tloušťky 6 – 7 mm, jejich výzbroj tvořily dva kulomety Maxim a jejich celková hmotnost byla okolo 5 t. Posádku obrněného automobilu tvořilo až 7 mužů a vozy mohly dosahovat max. rychlosti až 50 km.h-1. Po druhé světové válce byla veškerá výroba Ižorských závodů přestěhována do nového areálu, který se rozprostírá na ploše o výměře cca 9 km2. V obrovských prostorách dnes naleznete téměř veškeré výrobní činnosti, kterými se OMZ dnes zabývají. Jsou zde linky pro výrobu speciálních ocelí, kovárny, čistě strojírenské provozy zabývající se výrobou důlních zařízení, vyrábějí se tu komponenty pro jaderné elektrárny, součásti pro námořní lodě a ponorky, a v neposlední řadě také speciální zařízení určená pro petrochemický průmysl. V současnosti pracuje v Ižorských závodech okolo 8000 lidí, ale v dobách největšího rozkvětu (na přelomu 70. a 80. let 20. století) zde bylo zaměstnáno téměř 30 000 osob. V té době měl areál dokonce svou vlastní vnitropodnikovou pravidelnou autobusovou linku. Nutno podotknout, že velikost areálu i kapacita jednotlivých hal je poplatná někdejšímu direktivnímu způsobu řízení tzv. socialistické velkovýroby, a proto je na dnešní poměry poněkud předimenzovaná. Proto dnes ani zdaleka nejedou všechny výrobní linky na plnou kapacitu a zdaleka nejsou všechny (často drahé a moderní stroje) plně vytížené. Největší propad z počátku 90. let minulého století již mají Ižorské závody za sebou a celý areál znovu ožívá. Zpustlých a opuštěných míst zbývá již doopravdy minimum a naopak přibývá míst, která, jak se říká, jedou. Ekonomicky prosperující halu či výrobní linku poznáte na první pohled, neboť je většinou mnohem hezčí, upravenější, barevnější. Kolem výrobní haly najdete i malou zahrádku, kterou si lidé upravili, aby si zpříjemnili pracovní prostředí. Kolem ekonomicky úspěšných provozů parkuje také poměrně velké množství osobních automobilů, neboť naprostá většina zaměstnanců dojíždí do práce vlastními vozidly. Mýlil by se však ten, kdo by si představoval, že zaměstnanecké parkoviště je přehlídkou vysloužilých žigulíků či moskvičů. Nikoli, podobné veterány ani v Kolpinu, ani v Petrohradu či jeho okolí téměř vůbec nespatříte. V běžném provozu naprosto převažují moderní evropské či asijské vozy běžných značek, do maximálního stáří (podle mého odhadu) maximálně 12 let. Dle mého soudu je v ČR koncentrace starých automobilových vraků z dob reálného socialismu mnohem větší. ? Ropné, plynové a chemické projekty a dodávky zařízení OMZ zajišťuje projektování a kompletní dodávky zařízení pro firmy zabývající se ropným, plynařským, petrochemickým a chemickým průmyslem. Veškerá výroba zařízení pro ropný, plynařský a chemický průmysl se odehrává v areálu Ižorských závodů. OMZ dodává specializovaná zařízení o hmotnosti až 1000 t, včetně zařízení pro hydrulické čištění, systémy pro hydrokrakování, dále separátory různého typu, výměníky tepla, tlakové nádoby, adsorbéry, desorbéry, plynojemy, zařízení pro výměníkové stanice, technologická zařízení pro výrobu metanolu s roční kapacitou od 25 do 500 000 t, zařízení pro výrobu syntetických paliv ze zemního plynu s kapacitou od 200 d? 500 000 t za rok, a dále zařízení pro zpracování a úpravy zemního plynu a zkapalněného plynu. Mezi nejvýznamnější zákazníky petrochemické divize patří firmy Surgutneftgaz, Rosneft, TNK-VP, Kazaňorgsintez, Lukoil, Severorgsintez, ??? Tolkynneftegaz (Kazachstán) a další. V současnosti pracuje OMZ na dvou velmi významných projektech, z nichž první je dodávka dvou reaktorů pro hydrokrakovací proces petrochemické firmy NPZ Ufa. Celková hmotnost obou reaktorů je 480 t, přičemž dodávka má být dokončena v tomto roce. Další dva chemické reaktory vyrábí nyní OMZ pro firmu Lukoil – Nižegorodnefteorgsintez, každý o celkové hmotnosti 720 t. Dodávka má být splněna v příštím roce. ? Důlní zařízení a technologie Dalším odvětvím působnosti OMZ je výroba, prodej a komplexní servis vysoce výkonných rýpadlových strojů určených pro povrchovou těžbu nerostných surovin. OMZ produkuje celou řadu rýpadel, a to jak pásových, tak i kráčivých. Samotná rýpadla se vyrábějí v jekatěrinburgském podniku Uralmašzavod, v petrohradské pobočce ??ZGOiT (součást Ižorských závodů) se pro rýpadla vyrábějí některé velké a složité pracovní součásti, jako např. výložníkové systémy, nabírací lžíce, korečkové systémy atd. Doplňkovým výrobním programem petrohradského OMZ-GOiT je pak produkce strojů a zařízení pro důlní vrtací a detonační práce (důlní vrtací soupravy). V tomto oboru získal OMZ-GOiT již celou řadu úspěšných referencí. Například v roce 1997 firma vyrobila vůbec nejvýkonnější vrtnou soupravu v Ruské federaci (SBŠ-270IZ), která slouží k vrtání střelných štěrbin o průměru až 270 mm. V roce 2006 zase společnost OMZ zhotovila vůbec první ruské sériové hydraulické těžební rýpadlo EG- 110. ? Speciální oceli Produkcí speciálních ocelí a slitin se v rámci skupiny OMZ zabývají dvě firmy: petrohradská OMZSpecstal a česká Pilsen Steel. Produkce se zaměřuje především na hutnické ocelové polotovary vykazující určité speciální vlastnosti, jako je třeba zvýšená odolnost proti korozi, žáruvzdornost, odolnost vůči mrazu, radiaci atd. Kromě ocelí se speciálními vlastnostmi nabízí metalurgická divize širokou škálu vysocelegovaných ocelí. OMZ zajišťuje celý cyklus výroby ocelových a litinových odlitků, včetně modelové výroby, odlévání do forem a dokončovacích úkonů. V současnosti má skupina OMZ k dispozici největší komplex slévárenského a kovárenského zařízení v celé Evropě. Maximální roční kapacita celého provozu nyní činí 300 000 t tekuté oceli, 140 000 t výkovků a 100 000 t ocelových a litinových odlitků. Základní druhy hutnické produkce mají certifikát z hlavních mezinárodních certifikačních center. Rozsah vyráběných ocelí různých tříd převyšuje číslo 300. Vyrábějí se konstrukční, uhlíkové, slabě legované, legované, nástrojářské, zápustkové, válcové, ocele a slitiny odolné proti korozi, žáruvzdorné, žáropevné, odolné proti opotřebení. Mnohaleté technologické možnosti, podpořené výzkumným potenciálem a nasbíraným zkušenostmi, nyní umožňují firmě OMZ vyrábět z vlastních kovových materiálů také speciální výrobky s vysokou přidanou hodnotou, jako např.: polotovary rotorů turbín a generátorů, díly k výrobě válcových stolic, polotovary pro jaderná zařízení, součástky pro větrné elektrárny, klikové hřídele, ocelové a litinové odlitky pro nejrůznější průmyslová odvětví a v neposlední řadě také plechy a desky válcované zatepla. Mezi nejvýznamnější projekty metalurgické divize OMZ patří jistě výroba slitku o hmotnosti 360 t, ze kterého byl v roce 2000 ukován zkušební plášť jaderného reaktoru VVER-1500. V roce 2006 započala OMZ v areálu Ižorských závodů s výstavbou vysoce výkonné elektrické tavicí pece nové generace DSP-120. Současně byla v roce 2006 nastartována i realizace programu Vodík, jehož záměrem je zajistit podmínky pro tavbu velmi kvalitních speciálních značek oceli s ultranízkým obsahem vodíku (pod 1,8 ppm). ? Jaderná zařízení Velmi významnou komoditou pro OMZ je výroba a montáž specializovaných zařízení (včetně nezbytných inženýrských prací) pro jadernou energetiku a pro firmy pohybující se v petrochemickém průmyslu. Na výrobě a konstrukci těchto vysoce složitých a velmi specializovaných zařízení se podílejí Ižorské závody, spolu se dvěma ruskými a jednou zahraniční firmou. Ruskou stranu zastupují firmy ZMK (Zavod metallokonstrukcij) a Komplekt-Atom- Ižora (obě firmy sídlí v průmyslovém areálu Ižorských závodů v Petrohradu), zahraniční stranu zastupuje nejmladší příslušník konsorcia OMZ - plzeňská firma Škoda JS. OMZ dnes vyrábí kompletní zařízení jaderného reaktoru VVER- 1000: tlakovou nádobu reaktoru, horní blok, vnitřní části reaktoru, těleso parogenerátoru, kolektor chladicí vody, korektor tlaku, hydroakumulátory SAOZ, tělesa hlavních cirkulačních čerpadel, hlavní cirkulační potrubí, pohony regulačních orgánů typu, filtry, nádrže, utahováky přírubových spojů, kanály neutronového měření KNI, komponenty palivových souborů, hermetické kabelové průchodky. Kromě dodávek bloků VVER, zajišťuje OMZ také servis pro jaderné elektrárny ve formě prodlužování životnosti komponent reaktoru, provozních prohlídek tlakové nádoby reaktoru, analýz bezpečnosti a spolehlivosti, opravárenství, řízení plánovaných odstávek. S tím souvisí i modernizace a rekonstrukce již provozovaných jaderných bloků a rovněž manipulace, transport a uskladnění vyhořelého jaderného paliva či jaderného odpadu. Jako jedna z mála firem na světě nabízí OMZ své služby (ve spolupráci se Škoda JS) při rekonstrukci jaderných reaktorů určených pro výzkumné účely. Plzeňská Škoda JS je v rámci jaderné divize OMZ zodpovědná za konstrukci a výrobu některých komponent pro jaderné elektrárny typu VVER, dále za jejich kompletaci, montáž, zkoušky i uvádění do provozu, včetně servisu systémů primárního okruhu, transportní a technologické části. Klíčovými projekty (a referencemi) týkajícími se jaderné energetiky byly pro OMZ v posledních letech (období 2001 -2007) zejména Instalace jednoho bloku zařízení reaktoru VVER-1000 v jaderné elektrárně (JE) Bushehr v Íránu, dále dodávka dvou energetických bloků pro čínskou JE Tinwan, dvou bloků do JE Kudankulam v Indii a jednoho bloku do ruského Rostova. Zajímavým projektem, který se uskutečnil v roce 2003, byla výroba zařízení pro superurychlovač elektronových svazků, jehož objednavatelem byla evropská výzkumná organizace CERN. Dodávka zařízení se uskutečnila v rámci mezinárodního vědecko-výzkumného projektu Atlas. Jaderná divize OMZ se v roce 2004 také svými dodávkami podílela na rekonstrukci petrochemického závodu Sosnogorsk, který se zabývá zpracováváním zemního plynu (republika Komi, součást Ruské federace). Doposud živým projektem, rozplánovaným na období let 2001 až 2009, je obnova systému kontroly a řízení jadernou elektrárnu Dukovany. Realizací projektu je pověřena Škoda JS. Pro nejbližších 5 let (2007 – 2012) je skupina OMZ pověřena dodávkami zařízení pro reaktory typu VVER-1000 pro jadernou elektrárnu Novovoroněžsk II (Rusko), dále dodávkou dvou bloků pro JE Leningradská II a dalších dvou bloků pro bulharskou JE Belene. Pokud vše půjde podle naplánovaných předpokladů, měla by skupina OMZ vyrobit do roku 2010, na základě Federálního (ruského) cílového programu, ještě dalších celkem 18 bloků pro jaderné elektrárny. Ovšem technicky nejzajímavější jaderný projekt jsem si nechal na úplný závěr. Jde o dodávky zařízení pro vůbec první jadernou elektrárnu na světě, která nebude vybudována na souši, ale má se vznášet na vodní hladině. Celý projekt je zatím dosti utajován, doposud je o něm pouze známo, že tato vůbec první plovoucí jaderná elektrárna na světě bude stát poblíž severoruského města Severodvinsk a do provozu by měla být uvedena ve velmi krátkém čase. V současné době již v Ižorském areálu započaly práce na výrobě a dodávkách zařízení nezbytných pro funkci dvou jaderných reaktorů typu KLT- 40, které se stanou základem plovoucí jaderné elektrárny. Práce na výstavbě zřejmě postupují velmi rychle, neboť Ižorská subdodávka musí být hotova již v příštím roce. Ihned poté (v letech 2008 – 2010) by pak měla následovat dodávka dalších čtyř obdobných zařízení, tentokrát pro druhou plovoucí jadernou elektrárnu. Ta má mít dvojnásobný výkon oproti své předchůdkyni, neboť bude vybavena celkem čtyřmi reaktory KLT-40. JAN KUČERA PETROHRAD