Na otázku čím topit a jak vyrábět teplou vodu, umí odpovědět (téměř ve všech možných variantách topných médií) výpočetní pomůcka Porovnání nákladů na vytápění. Sestavili ji odborníci portálu TZB-INFO.CZ. Tazatel v jednoduchém dotazníku pouze upřesňuje své požadavky a reálie. Výstupem je porovnání možných zdrojů tepla z hlediska jejich ročních nákladů. Výpočet bere v úvahu jak náklady na vytápění a přípravu teplé vody, tak ostatní elektrickou spotřebu, paušální platby, investice i údržbu. U nízkoenergetického rodinného domu o rozloze obytné plochy 150 m2 s tepelnou ztrátou 7 kW, jejž obývají čtyři dospělé osoby, se jako nejúspornější jeví topit hnědým uhlím v automatickém kotli na uhlí. Roční náklady takového provozu, kde je nutné vyřešit místo skládky, uložení a jistý „nekomfort“ obsluhy, činí 43 873 Kč. Oproti tomu zcela čistý a ekologický provoz stejné domácnosti, vybavené elektrickými přímotopy (konvekčními panely), přijde na 49 856 Kč. Vzniklých 12 % úspor tak nahlodává rozšířené mýty o elektřině, jakožto drahé energii. „Důležitou roli při rozhodování o elektrickém vytápění hrají nejen nízké pořizovací náklady, ale i výhodná sazba za elektřinu i pro všechnu ostatní spotřebu. Dlouhodobým trendem je nejen snižování potřeby tepla na vytápění, ale zároveň nárůst spotřeby elektřiny zvyšováním počtu dalších, byť úsporných spotřebičů v domácnostech,“ upozornila Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., ředitelka portálu TZB-INFO.CZ. A to v citované pomůcce TZB–INFO.CZ zatím není zahrnuta novinka v podobě rozměrově malých vysokoteplotních sálavých topidel. Právě ta byla součástí dlouhodobého porovnávacího experimentu Technické univerzity v Liberci. Téměř tříměsíční měření prokázala, že vysokoteplotní sálavé topidlo vytváří příjemnější a stálou pocitovou teplotu než přímotop a náklady na vytápění přímotopem jsou téměř o 1/3 vyšší než vysokoteplotním sálavým topidlem. Vzhledem k tomu, že obě topidla mají přibližně stejné pořizovací a instalační náklady se zanedbatelnou cenou údržby, lze očekávat, že domácnosti, vybavené vysokoteplotními sálavými topidly, budou mít jedny z nejnižších ročních nákladů na energie.
Experiment probíhal na technické univerzitě v Liberci
Projektem Porovnání účinnosti vytápění elektrickým přímotopným tělesem a sálavým topidlem se zabývala Katedra materiálu Strojní fakulty Technické univerzity v Liberci. Experimentovalo se nepřetržitě od 12. prosince 2012 do 6. března 2013. Měření probíhalo v identické místnosti. Vytápěný prostor byl 58,9 m3. Požadovanou vnitřní teplotu 18 °C řídil termostat umístěný ve výšce 80 cm nad zemí. Použilo se přímotopné těleso AEG 1 750 W a sálavé topidlo Sorrento Ceramic Tansun 1300 W. Porovnávaly se teploty u podlahy, u termostatu a u stropu. To je důležité pro zjištění stálosti pocitové teploty. Člověk ji vnímá buď jako zimu, anebo teplo. Zatímco teplý vzduch z přímotopu byl u stropu přibližně o 5 °C teplejší, u sálavého topidla to bylo méně než o 1 °C. Jednoznačně se prokázala efektivita vytápění vysokoteplotním sálavým topidlem. Prostor vnímání pocitové teploty byl vytopen a udržován na stejné úrovni, bez kolísání teplot a bez zbytečného ohřívání vrstev vzduchu pod stropem. Hlavním účelem experimentu je porovnání spotřeby energie na vytápění. Měření a výpočty prokázaly, že přímotop spotřeboval oproti vysokoteplotnímu sálavému topidlu o 32 % více energie. Vysokoteplotní sálavé topidlo také vytvářelo stálou a pocitově příjemnější teplotu.
Vysokoteplotní sálavá topidla ocenily nejenom domácnosti
Dobré zkušenosti s instalacemi sálavých topidel jsou i v průmyslu a ve skladech, kde se osvědčují jako jediná rozumná možnost ekonomického vytápění velkého prostoru. Princip jejich tepelného účinku je založen na dopadu infračerveného záření na materiály a osoby, které jej pohlcují a vnímají stejně jako tepelné záření ze slunce. Teprve po ohřátí hmoty se od ní ohřívá okolní vzduch. Důležitým efektem je možnost zónového (bodového) vytápění, kdy se ohřívá nejprve plocha, na niž se „svítí“. Bez obav z vyvětrání tepla pak lze i otevírat vrata a okna. „Vysokoteplotní sálavá topidla jsou mnohdy jedinou alternativou k vytápění, kde je to jinými zdroji naprosto neekonomické,“ konstatoval Ing. Ivo Borovec, jednatel společnosti Able Electric. „V porovnání se všemi známými topidly jsou investičně a provozně nejlevnější.“ Pozitivní roli sehrávají tato topidla i v domácnostech. Nejprve ohřívají a vysušují zdi a teprve od nich se ohřívá okolní vzduch. Vysokoteplotní sálavá topidla jsou vhodná do koupelen a všech prostor, kde hrozí vznik plísní z vlhka. Jedinou (asi největší překážkou jejich rozšíření v bytech) je významný podíl světelného záření. Tento designový nedostatek nyní odstraňují středněteplotní sálavá topidla. Jejich sálavý účinek je nižší o zanedbatelných 5 %, avšak jejich zpracování, vzhled a přizpůsobivost do interiéru tento rozdíl zcela vymažou. Středněteplotní a vysokoteplotní sálavá topidla se významně podílí na rozšíření možností a prostorů pro bydlení. Umožňují téměř celoročně obývat terasy, altány, zimní zahrady a jiné prostory, u nichž to bylo (vzhledem k nemožnosti tradičního vytápění) myslitelné. /ds/