INERGIN (Institut energetických informací) připravil další ze svých analytických studií, tentokráte na téma „Vývoj ceny černého uhlí a potenciální dopady na cenu hnědého uhlí v ČR”. Vyjímáme z ní hrst nejdůležitějších faktů:
POKLES CENY ČERNÉHO UHLÍ NA BURZE Cena černého uhlí (ČU) na evropské energetické burze EEX za poslední rok klesla zhruba o 19 %. Cena termínového kontraktu na černé uhlí s dodáním příští rok se v Evropě dostala pod hodnotu 90 USD za 1 t suroviny. Tento pokles způsobil především rozvoj nové technologie těžby břidlicového plynu v USA. Americké elektrárny v důsledku toho přecházejí z uhlí na zemní plyn. V USA vzniká přebytek ČU a dochází k exportu levného uhlí do Evropy.
DOPADY POKLESU CENY V ČR Pokles ceny ČU na evropské burze by mohl ovlivnit i ceny HU v ČR. Kupř. Czech Coal a. s. už v roce 2011 oznámila, že od roku 2013 bude svou prodejní cenu HU odvozovat od tržní ceny ČU na evropském trhu. Konkrétně má tato cena činit 80 % ceny ČU podle indexu ARA. Hypotetické ceny HU podle účelově stanoveného vzorce Czech Coal zatím stále převyšují běžné tržní ceny HU na českém trhu. Vzorcem Czech Coal odvozené ceny HU se začínají již velmi přibližovat tržním cenám HU v ČR. Ukazuje se, že ani účelově vytvořený vzorec, jehož primárním cílem bylo podpořit v době vytvoření vzorce snahu o podstatné zdražení HU v ČR, nepomohl k prosazení cíle Czech Coal na zdražení HU v ČR. Tento vzorec naopak stále intenzivněji podporuje reálnou hladinu tržních cen v ČR (která se ustavila zcela nezávisle na ceně ČU, příp. na uměle zkonstruovaném vzorci Czech Coal). I tento hypotetický „vzorec” Czech Coal podporuje trend udržení stávající hladiny cen HU v ČR. V porovnání s dlouhodobým kontraktem dodávky HU od Sokolovské uhelné pro Plzeňskou teplárenskou při ceně 40 Kč/GJ by hypotetická cena HU odvozená (z ceny ČU v červnu 2013) vzorcem Czech Coal byla stále o cca 33 % vyšší. To je však již jen malý rozdíl ve srovnání se situací v lednu 2012, kdy vzorcem Czech Coal odvozená cena HU „dosahovala” 76 Kč/GJ. To bylo téměř dvakrát více, než inkriminovaná reálná tržní cena 40 Kč/GJ. V březnu uzavřel Czech Coal se společností ČEZ dlouhodobou smlouvu na dodávky HU pro Elektrárnu Počerady s počáteční pevně stanovenou cenou 38,8 Kč/ GJ. V roce 2016 má ovšem dojít k provázání této ceny s cenou ČU na evropských trzích s tím, že do roku 2023 se bude cena HU dodávaná do Elektrárny Počerady postupně přibližovat na úroveň 65 % ceny ČU na evropských burzách (ARA). Experti INERGINu upozornili, že pokud bychom použili tento mechanismus výpočtu ceny HU (65 % z ceny ČU) již dnes, vycházela by cena HU v červnu 2013 zhruba na 43,3 Kč/GJ. I navzdory (původně jistě nezamýšlenému) sbližování – ze vzorce, resp. z ceny ČU odvozené – hypotetické ceny HU s reálnou tržní cenou HU platí zjištění, prezentované ve studii INERGIN z listopadu 2011, v níž institut upozornil na nevhodně zvolený mechanismus tvorby cen HU společnosti Czech Coal: „Cenový mechanismus pro stanovení ceny hnědého uhlí jako procentní část ze světové ceny černého uhlí neobsahuje žádnou bezprostřední vazbu na tuzemský hnědouhelný trh, žádný opodstatněný ekonomický požadavek na rentabilitu procesu těžby a ani nepostihuje cenové reálie platné v ČR a v Evropě na trhu s hnědým uhlím.” (Studie INERGIN, listopad 2011.)
DOPADY NA PAROPLYNOVÉ ZDROJE A KONTEXT BŘIDLICOVÉHO PLYNU Nízké ceny uhlí na evropském trhu mají velký vliv i na energetické společnosti, které jsou v poslední době nuceny odstavovat některé elektrárny na zemní plyn. Jeho cena je v Evropě (na rozdíl od uhlí) vázána na ceny ropy, jež zůstávají relativně vysoké. Zemní plyn, jehož cena se nyní pohybuje okolo 27 €/MWh, tak nemůže konkurovat levnému dovozu uhlí z amerických přebytků. Jako konkrétní příklad INERGIN uvádí německou společnost E.ON. Ta zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na plyn ve slovenských Malzenicích, další dvě moderní plynové elektrárny v Německu zatím ponechá v provozu i přes fakt, že jsou ztrátové. S problémy se potýká také nově budovaná plynová elektrárna společnosti ČEZ v Počeradech. Kvůli vysoké ceně zemního plynu se podle obchodního ředitele Alana Svobody firmě po většinu roku nevyplatí novou elektrárnu spouštět a tak vznikají pochybnosti nad návratností této mnohamiliardové investice. Masivní přechod evropských energetických společností od zemního plynu k uhlí je ještě podpořen velmi nízkými cenami emisních povolenek. Ty letos klesly až na hodnotu 2,6 € za 1 t CO2. Rozvoj těžby břidlicového plynu posunul USA na přední pozici světových producentů zemního plynu a zajistil jim dlouhodobý zdroj levné energie. Potenciál břidlicového plynu se nyní snaží využít i mnoho evropských zemí. Situace je ovšem složitá, a to z důvodu vysoké hustoty obyvatelstva a obav z negativního vlivu těžby na životní prostředí. V ČR se těžba břidlicového plynu v nejbližší době neplánuje. Nadále platí moratorium na průzkum tohoto plynu. Spotřeba uhlí tak bude pravděpodobně ve většině evropských států nadále stoupat. Situaci by mohl ovlivnit příp. nárůst cen emisních povolenek. Záležet bude také na rozhodování rychlosti evropských států, zda a jak využit potenciál těžby břidlicového plynu. /ex/