Naše největší sluneční elektrárna vyrábí od dubna elektřinu v Brně

Od 13. dubna se může Brno pochlubit rekordem z oblasti solární energetiky. Právě tento den byl za účasti ministra životního prostředí ČR Libora Ambrozka uveden do plného provozu fotovoltaický systém o maximálním výkonu 40 kWp, umístěný na střeše Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. V současnosti je to největší sluneční elektrárna v České republice. Fotovoltaické panely o celkové ploše 337 m2 jsou umístěny na střeše a na fasádě budovy fakulty na Poříčí 31. Za slunečného počasí dosahuje systém výkonu až 40 kWp, za rok by tedy měl do sítě dodat více než 40 500 kWh elektrické energie. Údaje o momentálním výkonu plus vybrané parametry systému se v reálném čase zobrazují na displeji umístěném ve vstupních halách budov fakulty a současně se ukládají do počítače k dalšímu zpracování a vyhodnocování. Kromě toho, že přinášejí úsporu energie z klasických zdrojů a přispívají tedy ke snížení emisí oxidu uhličitého (až o 24 000 kg za rok), mají panely sloužit také vědeckým a výukovým potřebám katedry fyziky PdF. Celé zařízení přišlo na 19 mil. korun, rozhodujícím dílem na ně přispěl Státní fond životního prostředí ČR, část finančních prostředků poskytla sama Masarykova univerzita. Sluneční elektrárna je také zapojena do evropského projektu PV Enlargement. V jeho rámci má být na 23 univerzitách v 10 evropských zemích umístěno 32 fotovoltaických systémů. Cílem projektu je především propagace nových a ekologicky neškodných technologií a šíření obnovitelných zdrojů energie. Koordinátorem projektu je společnost WIP Mnichov a v ČR firma Solartec z Rožnova pod Radhoštěm, která také vyrobila a nainstalovala systém v Brně. V České republice je v současné době v provozu několik menších slunečních elektráren - na technických univerzitách v Ostravě a Liberci, v Praze na Matematicko- fyzikální fakultě UK, menší pokusnou elektrárnu vlastní ČEZ v Dukovanech. Žádná z nich však nedosahuje výkonu fotovoltaického systému v Brně. Stejně výkonná elektrárna se teď připravuje na Stavební fakultě ČVUT v Praze-Dejvicích. "V některých letních dnech jsme schopni pokrýt téměř celou naši spotřebu elektřiny. Ze sítě pak odebíráme úplné minimum," hodnotí výsledky ročního zkušebního provozu Radovan Pospíchal z děkanátu fakulty. Výkon elektrárny podle Pospíchala může utáhnout například až 40 ledniček. Fakulta podle předpokladů získá ze slunce 10 až 15 procent své roční spotřeby energie. "Ročně by nám tak systém měl ušetřit okolo půl milionu korun," uvedl doc. Petr Sládek z katedry fyziky. Zařízení totiž nevyžaduje další provozní náklady. Elektrárna však mohla být ještě výkonnější. "Náklon panelů se ale musel snížit kvůli památkářům," říká Jaromír Řehák z rožnovské společnosti Solartec, která fotovoltaické panely vyrobila a namontovala. Solární panely natočené na jih pokrývají téměř celou střechu budovy. Vedení fakulty by si přálo podobné zařízení nainstalovat i na vrcholku své druhé budovy na Poříčí 7. Podle odborníků má jižní Morava ty nejlepší podmínky pro využívání sluneční energie. "Brno je teď hlavním městem Česka, co se týče solární energetiky," pochválil Matthias Grottke, ze společnosti WIP Mnichov, která stavbě třináctitunového zařízení spolupracovala. Podle rektora univerzity Petra Fialy se investice může vrátit přibližně 15 let. Finanční návratnost není ale podle něj to nejdůležitější - elektrárna bude sloužit i jako studijní pomůcka a k vědeckým účelům. IGOR MAUKŠ