Statistika prozatímního plnění
procesů řízené výroby a exploatace
energie z obnovitelných zdrojů přílišným
optimismem nehýří. Ba naopak:
splnit i redukované úkoly, tj.
dosáhnout šestiprocentního podílu
obnovitelných zdrojů v rámci veškeré
využívané energie do roku
2010 (EU pro celou Eurozonu vytýčila
cíl 12 %) a třináctiprocentního
podílu do roku 2020 (EU si stanovila
20 %) bude evidentně nad naše
síly a možnosti. Pro ekologické
entuziasty to je a bude nepochybně
zklamání a důvod k nové kritice
zemědělského, energetického
a teplárenského managementu.
Pro zpochybňovatele zelených tezí
a vizí nové potvrzení jejich argumentu,
že náš vnitrozemský stát
má v substituci fosilní energetiky
objektivní limity.
Na piedestal jednoho z nejslibnějších
obnovitelných zdrojů byla ještě
v minulé dekádě instalována biomasa.
I po 15 létech jí v ČR zatím
dokážeme pro výrobu energie a tepla
vypěstovat a využít „jen“ 6 mil. t.
Pokud budeme strukturu spotřebovávané
biomasy analyzovat detailněji,
pak asi polovinu představuje
dřevo a dřevní odpad, jenž zlikvidují
domácnosti. O zbytek (cca 1 mil. t)
se postará průmysl. Přibližně totéž
množství odpadu vygenerují a spálí
celulózky a zbylý 1 mil. t je de facto
sláma a další zbytky rostlinné výroby
v zemědělství.
Základní idea rozvinout v České
republice velkokapacitní řízenou produkci
biomasy a vytvořit si obrovský
potenciál importem neohrozitelné
a ekologicky akceptovatelné suroviny
pro výrobu energie a tepla je
nepochybně správná. V praxi se ji
ale nedaří zvládnout podle představ
zelených teoretiků. Kupříkladu opakovaně
a s uspokojením lze evidovat
nepřeberné žluté lány řepky olejky.
Zároveň je nutné spočítat tisíce tun
fosilních paliv, které spotřebují zemědělci
k přípravě půdy, k jejímu osetí,
k průběžné péči o rostliny a posléze
i ke sklizni a zpracování této úrody.
Podle střídmých odhadů: substituce
fosilních zdrojů obnovitelnými může
být v optimálním případě max. dvoutřetinová.
Zbylou třetinu spotřebují
zemědělci přímo na poli k pohonu
své techniky fosilními médii.
Východiska se přesto nabízejí,
a to v široké paletě. Třeba osít pole
rychle rostoucími plodinami – vrbami,
topoly, šťovíky, nebo specializovanými
energeticky využitelnými
plevely, kupř. křídlatkou. I zde je
na místě hlubší úvaha před zbrklými
činy. Jako každého investora ve
velké fosilní energetice také zemědělské
podniky musí nejdříve zajímat
(a přesvědčit) dotační politika státu,
prognózy a garance cen používané
techniky, paliv a maziv i vyrobené
energie a tepla, resp. návratnost vynaložených
prostředků a práce. Rady,
jak založit a ošetřovat energetickou
plantáž, jsou cenné. Zvláště pokud
zohlední agrotechnický fakt, že se
jedná o projekt klimaticky a půdně
podmíněný a časově dlouhodobý.
Jestliže se dopředu zohlední i mnohá
vegetační a zpracovatelská úskalí:
čím a jak se vypořádat s energeticky
sice zajímavým, avšak plantáže vehementně
znečišťujícím plevelem, čím
a za jakou cenu dosušit vstupní surovinu,
aby byla efektivně použitelná
v kotlích apod.
S kalkulačkou v ruce se vyplatí
studovat rovněž zelená doporučení
přimíchávat biomasu do kotelních
směsí a spalovat ji na velkých zdrojích
energie. Čtyřmi specializovanými
fluidními kotli pro tyto účely
u nás disponuje ČEZ a biomasu
reálně využívá. Pokud by chtěl daný
proces intenzifikovat, vyvolá si tím
sám další náklady na nákup, montáž,
obsluhu a servis této náročné
techniky. Zároveň se vystaví řadě
dodavatelsko-odběratelských problémů,
včetně bazálních: kde a za
jaké pořizovací ceny si dlouhodobě
zajistit zvýšená kvanta použitelné
biomasy?
Sečteno: i kdybychom dnes v ČR
biomasou oseli každý lán a každý
záhon, pokryjeme tím sotva desetinu
svých energetických potřeb, Navíc:
za cenu, která bude na hony vzdálená
mediálně líbivému, ekonomicky
neakceptovatelnému pohledu na
biomasu: „Ze sluníčka, tudíž vlastně
zadarmo…“ Na exaktních, zatím
málo potěšitelných kalkulacích pěstitelů
i zpracovatelů biomasy mnoho
nemění ani potenciální efekty, jež
přinese II. generace biopaliv. V ČR
jsme zaspali nejenom v jejich výzkumu
a vývoji, ale i v přípravě věcných,
organizačních a personálních kapacit
pro jejich masovou produkci a exploataci.
/fryš/
