Návrh Trumpovy administrativy na snížení rozpočtu NASA o téměř 25 %, a tudíž na zrušení řady hlavních programů šokoval nejen představitele průmyslu, ale vyvolal silnou kritiku z řad kongresmanů, včetně republikánů. A vážné obavy o budoucnost společných projektů to samozřejmě vyvolalo u mezinárodních partnerů NASA. Zjednodušeně řečeno: přednost má vysněný Mars Elona Muska.
Čekalo se to, ale to, co v pátek 2. května zveřejnil Bílý dům v rámci návrhu rozpočtu federálních výdajů na fiskální rok 2026, muselo otřást zejména kosmickou agenturou. Paradoxní je, že řada hlubokých škrtů ve většině oblastí tzv. diskrečních výdajů, včetně NASA, přichází na takzvaný Národní den vesmíru, který je vždy první pátek v květnu zaměřen na „popularizaci mimořádných úspěchů, přínosů a příležitostí v oblasti průzkumu a využití vesmíru a jehož cílem je podporovat matematické, vědecké, technické a inženýrské vzdělávání u mladých lidí...“ Jde ovšem jen o nechtěnou shodu.
Dva kroky vpřed, další vzad...
Bohužel, paradoxů poslední týdny přinesly celou řadu. Ze setrvačnosti se však zatím jede dál. Např. lunární loď Orion, která ponese astronauty letu Artemis 2 k obletu Měsíce a zpět, byla ve čtvrtek 1. května firmou Lockheed Martin předána NASA. Nyní bude přepravena do Kennedyho kosmického centra (KSC) na Floridě, kde projde závěrečnými testy před začleněním do nosné rakety SLS (Space Launch System). Ta je v současné době skládána uvnitř montážní budovy, odkud se vydá na startovací rampu. Ovšem to se odehraje nejdříve zjara příštího roku. Jde o poněkud složitý systém. Další sláva se konala nedlouho před tím, když 1. dubna přistál v Mesa a posléze byl dopraven do Gilbertu v Arizoně obytný modul HALO (Habitation and Logistics Outpost) pro plánovanou cislunární stanici Gateway. Tam má projít testy a finálním vybavením v integračním a testovacím zařízení společnosti Northrop Grumman. HALO dorazil do Arizony z Itálie, kde francouzsko- italská společnost Thales Alenia Space vyrobila jeho základní strukturu. NASA modul považuje za „základní součást“ Gateway. Kromě poskytování obytných prostor pro astronauty má totiž nabízet řadu funkcí, jako je velení a řízení, distribuci energie, komunikaci a sledování. Umožní také výzkum, který podpoří interní a externí vědecké vybavení. Poté co Northrop Grumman dokončí svou práci na HALO, modul rovněž zamíří do KSC na Floridě. Tam by měl být integrován s napájecím a pohonným segmentem před plánovaným startem (2027) na vrcholu rakety SpaceX Falcon Heavy. Gateway má mít zpočátku jen dva moduly: PPE (Power and Propulsion Element) a HALO. Oba mají být sestaveny na Zemi a společně vyneseny raketou Falcon Heavy v roce 2027. Třetí modul, I-Hab, který je příspěvkem ESA a JAXA, by měl startovat na zesílené verzi SLS Block 1B jako užitečné zatížení s lodí Orion v misi Artemis 4. Ovšem může se stát, že se z modulu HALO a dalších rozpracovaných částí stanou jen drahé muzeální kousky, a práce na SLS Block 1B budou zastaveny. Drastické škrty Úřad pro řízení a rozpočet Bílého domu navrhuje ve fiskálním roce 2026 pro NASA 18,8 mld. USD, což představuje snížení o 6 mld. USD oproti letošnímu roku. Rozpočet mimo jiné požaduje zrušení zmíněného projektu Gateway, posléze i ukončení letů sestavy SLS a Orion po přistání na Měsíci letem Artemis 3 a ukončení vědeckých misí, jako je stále odkládaný projekt Mars Sample Return, tedy návrat vzorků sebraných roboty na rudé planetě. Navíc navrhuje omezit i využívání Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a snížit financování dalších vesmírných projektů. Ztrátu má silně pocítit divize vesmírných věd a divizí věd o Zemi, které by zaznamenaly propad o 2,3 a 1,2 mld. USD. Eliminace se týká i financování satelitů pro monitorování klimatu Satelitní a informační služby NOAA, ohroženy jsou i planetární robotické mise. Největší dopad by měla zaznamenat astrofyzikální divize NASA, která v roce 2024 obdržela přibližně 1,5 mld. USD, ale v roce 2026 by měla dostala méně než 500 mil. USD. To z důvodu stopky pro téměř hotový infračervený, tzv. Římský kosmický dalekohled RST „Nancy Grace“ pojmenovaný po bývalé šéfce astronomie NASA Nancy Grace Romanové, jehož start je plánován na květen 2027. Věda o Zemi a heliofyzika by se propadly o zhruba 50 % na cca 1 mld. USD, resp. na cca 450 mil. USD. Rozpočet má poskytnout 1,9 mld. USD na planetární vědu, což je asi o třetinu méně, než kolik obdržela v roce 2024. To by potopilo nejen už kulhající program Mars Sample Return, ale také misi k Venuši do atmosféry planety DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) a orbitální sondu VERITAS, (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) s radarovým systémem se syntetickou aperturou, které byly vybrány jako součást programu Discovery před téměř čtyřmi lety. To vše je v rozporu s komentáři, které učinil Jared Isaacman coby kandidát Bílého domu na administrátora NASA při svém potvrzovacím slyšení v Kongresu. „Jsem zastáncem vědy,“ řekl s odkazem na svou veřejnou podporu rentgenové observatoře NASA Chandra, které hrozily rozpočtové škrty v návrhu rozpočtu NASA už na rok 2025. „Využijeme vědecký talent a schopnosti NASA, abychom umožnili akademickým institucím a průmyslu zvýšit tempo objevů, které mění svět. Vypustíme více dalekohledů, více sond, více roverů a budeme se snažit porozumět naší planetě a vesmíru za ní.“ Pravda, pro pilotovaný průzkum vesmíru by bylo vyčleněno více než 7 mld. USD na průzkum Měsíce a miliarda USD v nových investicích pro programy zaměřené na Mars. To podle Bílého domu zajistí, „že americké úsilí o pilotovaný průzkum vesmíru zůstane bezkonkurenční, inovativní a efektivní“. Zmíněné a další škrty NASA jsou „v souladu s cíli administrativy vrátit se na Měsíc před Čínou a dostat člověka na Mars“, uvádí rozpočtový dokument. „Tento návrh zahrnuje investice do současného průzkumu Měsíce a Marsu a zároveň upřednostňuje kritický vědecký a technologický výzkum,“ uvedla v prohlášení úřadující administrátorka NASA Janet Petrová. „Oceňuji prezidentovu pokračující podporu NASA a těším se na spolupráci s administrativou a Kongresem, abychom zajistili, že budeme pokračovat v pokroku směrem k dosažení nemožného.“ Co jiného mohla říci, že?
Jiná tvář NASA
Trumpova administrativa chce dát měsíčnímu programu Artemis jinou tvář. Je zatím otázkou, do jaké míry za tím stojí Elon Musk, který tvrdí, že návrat na Měsíc je jen zbytečnou zastávkou na cestě k Marsu. Sice prohlašuje, že on nebyl v případě navrhovaného rozpočtu NASA konzultován, ale málokdo tomu asi věří. Návrh by postupně vyřadil z provozu měsíční raketu SLS i loď Orion — současnou páteř Artemis — po pouhých dvou dalších startech (Artemis 2 — oblet, Artemis 3 — přistání). O zrušení Gateway jsme se zmiňovali už výše. Otázkou ale je, jak na toto zareagují partneři projektu z Kanady, z evropské ESA, z Japonska a ze Spojených arabských emirátů. „Pokud by byl navrhovaný rozpočet přijat, převedl by NASA k udržitelnějšímu a nákladově efektivnějšímu přístupu k průzkumu Měsíce tím, že by po Artemis 3 vyřadila raketu SLS, kosmickou loď Orion i podpůrné pozemní systémy a ukončil program Gateway — otevřel by se tak prostor komerčním systémům nové generace a rozšířené mezinárodní spolupráci,“ uvedla tisková tajemnice NASA Bethany Stevensová. Ztráta Gateway by ovšem znamenala změny i v programu lunárních dopravníků HLS, který je řízen z Marshallova střediska vesmírných letů NASA v Huntsville v Alabamě. Starship společnosti SpaceX ve verzi HLS má přitom zabezpečit přistání Artemis 3 poté, kdy se připojí k lodi Orion během mise u Měsíce. Během mise Artemis 4 se pak měla spojit s Gateway. Na ocet by tak mohl zůstat i přistávací modul Blue Ghost Mk. 2 společnosti Blue Origin, který měl zakotvit u Gateway a přijmout astronauty z Orionu mise Artemis 5 před tím, než zamíří na povrch Měsíce, a během návratu. Otázkou je, kdo a jak by astronauty na stanici dopravil. Bezosův New Glenn na to zatím stačit nebude. Lisa Watson-Morganová, programová manažerka HLS, řekla, že kvůli komerčnímu stylu jejich programu pravděpodobně nebudou čelit velkým změnám. Nicméně konstatovala: „Může to být velmi těžké. Mnozí z nás tu pracovali už v rámci Constellation (lunární program George W. Bushe předcházející Artemis, zrušený Barackem Obamou) a máme z toho spoustu jizev,“ konstatovala Watson-Morganová. „Upřímně, ve skutečnosti nevíme o nic víc, než co jsme se dozvěděli dnes. Co vím, je, že ještě musíme startovat a přistát s Artemis 3 a to bude se SLS a s Orionem.“
Nejistota na ISS
Navrhované škrty by také snížily výdaje na ISS o více než 500 mil. USD. Bílý dům to zdůvodňuje tím, že pomáhá s přechodem na komerční orbitální stanice, ke kterým by NASA měla přístup jako zákazník. „Rozpočet snižuje velikost posádky ISS a výzkum na palubě, připravuje se na její bezpečné vyřazení z provozu do roku 2030 a nahrazení komerčními vesmírnými stanicemi,“ konstatuje Bílý dům. „Lety posádky a nákladu na stanici by se výrazně omezily. Snížená výzkumná kapacita stanice by byla zaměřena na kritické programy průzkumu Měsíce a Marsu.“ Jak by vypadalo snížení počtu letů s posádkou a nákladem, není jasné. V současné době NASA vypouští čtyřčlenné mise s rotací posádek 2× do roka, které obvykle trvají asi šest měsíců a během nichž jsou na palubě orbitální základny prováděny desítky vědeckých experimentů. Přejde snad NASA na osmiměsíční turnusy jako Roskosmos? A bude pak potřebovat nešťastný Boeingův Starliner? Nastupující administrátor Jared Isaacman demokratickým senátorům v písemných odpovědích na otázky uvedl, že NASA by měla „zažehnout prosperující vesmírnou ekonomiku maximalizací zbývající životnosti a užitečnosti Mezinárodní vesmírné stanice“. To by zahrnovalo potřebu upřednostnit vědu a výzkum s nejvyšším potenciálem na ISS, který by mohl pomoci rozluštit kód udržitelné orbitální ekonomiky. Trochu jiná píseň, že? Ovšem to asi ještě neznal návrh rozpočtu, který s ním prý nebyl konzultován. O osudu ISS ale nerozhoduje jen NASA, ale i mezinárodní partneři. V současné době vlastní a provozuje soukromá zařízení na ISS 15 poskytovatelů komerčních služeb, což představuje desítky milionů soukromých dolarů vysoce rizikově investovaných do komerčních zařízení a služeb. Poskytovatelé komerčních služeb a jejich zákazníci jsou páteří budoucí komerční ekonomiky LEO a dlouhodobý ekonomický potenciál činí biliony USD. Nicméně nedávné změny, zejména bezprostřední omezení a vyřazení ISS z provozu, pokles nákladních misí ISS způsobený změnami v rozpočtu NASA a následná ztráta přístupu k těmto soukromým zařízením, mohou tento pokrok vykolejit a způsobit, že USA přenechají vesmírnou průmyslovou ekonomiku a možná i vojenskou převahu protivníkům. Znepokojení už projevila např. Komerční kosmická federace CSF, která v prohlášení z 5. května mimo jiné konstatovala, že „... navrhované omezení vědy o vesmíru a Zemi, kosmických technologií a zejména aktivity na nízké oběžné dráze Země a ISS, které má dopad na komerční využití, bude mít významné negativní důsledky pro globální postavení USA a komerční vesmírnou ekonomiku“. K protestu se už 2. května připojila také společnost The Planetary Society, která už dříve kritizovala navrhované hluboké škrty ve vědeckých oborech řízených NASA.
Obavy se šíří
Kosmické agentury podílející se na ISS či pracující na lunárním programu Artemis zatím tvrdí, že hodlají pokračovat v práci na svých příspěvcích navzdory současné rozpočtové nejistotě NASA. Ovšem některé už zvažují i alternativní spolupráci. Na Globální konferenci o průzkumu vesmíru GLEX 2025, kterou první květnový týden uspořádala v Novém Dillí Mezinárodní astronautická federace (IAF), byla proto nejistá budoucnost mise Artemis klíčovým tématem plenárních zasedání. NASA zde ovšem chyběla. Rozpočtové změny by významně ovlivnily kosmické agentury v Kanadě, Evropě, Japonsku či Spojených arabských emirátech, které se všechny podílejí na Orionu nebo Gateway, stejně jako nabízejí dlouhodobější příspěvky pro Artemis, jako jsou přistávací moduly a rovery. Značně by byly ovlivněny plány ESA ohledně spolupráci na návratu vzorků z Marsu, vývoji modulů pro Gateway (viz předaný HALO) či dodávek servisního modulu pro Orion. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na GLEX reagoval: „Na naší straně se zavažme, že přispějeme tím, co jsme slíbili. Vždy jsme byli spolehlivým partnerem a budeme jím i nadále. Pokud se věci změní, budeme se muset přizpůsobit a budeme na to připraveni.“ A dodal: „ESA zůstává otevřená spolupráci s NASA na programech určených k redukci nebo ukončení, nicméně vyhodnocuje dopad v rámci příprav na červnovou Radu ESA.“ To Walther Pelzer, generální ředitel Německé kosmické agentury, byl otevřenější. „Artemis je jedním z našich nejdůležitějších témat,“ řekl, a poznamenal, že Německo hraje vedoucí roli ve výrobě evropského servisního modulu pro Orion. Ve svém projevu na jednom z plenárních zasedání uvedl, že vyvstávají otázky zejména ohledně plánů na přechod od SLS a Orionu ke komerčním systémům po třetím letu Artemis. „Pokud bude tento plán uveden do praxe, objeví se mnoho otazníků,“ pokračoval, „jako je mnoho vývojových milníků, kterých musí například Starship společnosti SpaceX ještě dosáhnout. Nedokážu si představit, že USA budou mít tak velkou mezeru mezi Artemis 3 a skutečnou schopností letět na Mars a otevřít prostor pro ostatní, aby se stali vedoucím národem v průzkumu.“ „Postoj Spojených arabských emirátů je podobný,“ řekl Salem Al Marri, generální ředitel vesmírného střediska Mohammeda bin Rašída v SAE, které přispívá modulem přechodové komory pro Gateway. Řekl, že se země snaží být flexibilní vzhledem nejistotě. Kanadská kosmická agentura, která je stejně jako ESA partnerem ISS a vyvíjí robotickou paži pro Gateway, uvedla, že důsledky návrhu rozpočtu studuje. „Naším cílem je udržet dynamiku kanadského vesmírného programu,“ řekl mluvčí agentury. Někteří na plenárních zasedáních uvedli, že nyní existuje příležitost přehodnotit stávající struktury mezinárodní spolupráce. „Myslím, že potřebujeme vyvinout alternativní spolupráci, než je ta, na kterou jsme byli zvyklí,“ řekla na př. Caroline Laurentová, ředitelka orbitálních systémů a aplikací ve francouzské agentuře CNES. „Měli bychom se více zaměřit na vzájemnou spolupráci těch, kteří jsou zde dnes: ISRO, Emiráty, Kanada, JAXA,“ řekla. „V budoucnu bychom měli naplánovat více společných misí.“
A co na to Kongres?
Faktem je, že jde zatím jen o návrhy. V konečném důsledku bude na americkém Kongresu, aby rozhodl, jak finanční prostředky pro fiskální rok 2026 rozdělí a zda bude schopen schválit celý rozpočet, nebo místo toho vsadí na další jednání. Řada senátorů je návrhem zaskočena. A nezapomeňme ani na to, že vždy bojují za firmy ze svých volebních obvodů. „Masivní škrty pro NASA v prezidentem navrhovaném rozpočtu jsou šokující — největší v americké historii,“ uvedla republikánka Grace Mengová, členka podvýboru pro obchod, spravedlnost a vědu (CJS) Sněmovního rozpočtového výboru, jehož jurisdikce zahrnuje NASA. „Zničí výzkumné a vzdělávací úsilí a ukončí financování našich národních vědců. Spíše než aby vykořenil takzvané ‚vládní plýtvání‘, tento rozpočet ohrožuje americké vedoucí postavení ve vědě, technologii a inovacích,“ uvedla v příspěvku na sociálních sítích 2. května. Demokratický senátor Chris Van Hollen, vedoucí člen podvýboru CJS senátního výboru pro přidělování prostředků, tvrdí, že rozpočet zvýhodňuje SpaceX Elona Muska. „Nikdy bychom se nedostali na Měsíc ani bychom nemluvili o Marsu bez vědecké mise NASA — a neměli bychom dovolit Trumpovi/Muskovi ohrozit americké vedení,“ uvedl 4. května. Republikánka Judy Chuová (CA-28), jejíž obvod zahrnuje Jet Propulsion Laboratory a California Institute of Technology, a republikán Don Bacon, který spolu s Chuovou předsedá Kongresovému výboru pro planetární vědy, vydali společné prohlášení, ve kterém uvedli, že jsou extrémně znepokojeni zprávami o škrtech: „Věda NASA je základním kamenem našeho národního vesmírného programu, podporuje tisíce pracovních míst po celé zemi a řídí nespočet vědeckých objevů a technologických pokroků. Pokud by byly navrhované škrty uzákoněny, zničily by naši vesmírnou ekonomiku a pracovní sílu, ohrozily by naše národní bezpečnostní a obranné schopnosti. Vzdali bychom se vedoucího postavení ve vesmíru, vědě a technologických inovacích ve prospěch našich protivníků.“ Samozřejmě že návrh rozpočtu kritizovaly i průmyslové organizace zastupující nejen zavedené společnosti. První z nich je reprezentována Koalicí pro průzkum hlubokého vesmíru, jejímiž členy jsou Boeing, Lockheed Martin a Northrop Grumman, které mají velké kontrakty na Artemis včetně SLS, Orionu a Gateway, jež návrh rozpočtu ohrožuje. V prohlášení z 2. května skupina označila návrh za hluboce znepokojivý: „Ohrožuje to naše vědecké schopnosti a trvalou lidskou přítomnost na Měsíci, podkopává vedoucí postavení USA ve vesmíru a téměř znemožňuje průzkumné cíle NASA.“
/Stanislav Kužel/