Jihokorejská automobilka Hyundai se již delší dobu angažuje v závodech mistrovství světa v rallye, a přitom sportovní image značky se barví jenom pozvolna. Kompaktní model i30 N by měl přispět k tomu, aby se automobilový sport se značkou propojil výrazněji nežli dosud. Nakonec i proto Hyundai založil divizi N, kde mají být u vybraných modelových řad automobilky postaveny jejich sportovní verze. Od standardního modelu i30 se sportovně zaměřený 4,3 m dlouhý vůz liší písmenem N v názvu, kterému se přisuzuje několik vysvětlení. V první řadě má spojitost s vývojovým centrem automobilky v jihokorejském Namyangu, údajně symbolizuje také šikanu na závodních drahách a zapomenut nebyl ani německý okruh Nürburgring, kde byl důkladně laděn podvozek vozu. Severní smyčku (Nordsschleife) tohoto známého okruhu absolvoval model i30 N celkem 480krát, než bylo vše tak, jak si to představovali jeho tvůrci. Ujelo se tak 10 000 km, což v běžném silničním provozu odpovídá 180 000 ujetých kilometrů. Výrobce nakonec přišel na trh se dvěma verzemi tohoto vozu, kde standardní provedení figuruje pod jménem i30 N, to druhé k němu dostalo ještě označení Performance. Dlužno dodat, že některými prvky výbavy druhého provedení lze doplnit i základní model. Pětidveřový a pětimístný Hyundai i30 N se od klasického provedení i30 poněkud vzhledově odlišuje v podstatě už proto, aby na trhu mohl konkurovat vozům obdobného charakteru, kterými jsou VW Golf GTI, Honda Civic Type R, Seat Leon Cupra nebo Renault Mégane R.S. Znamená to např. úpravy z hlediska aerodynamiky, kam patří nejen zadní spoiler, ale také průduchy nárazníků nebo zadní difusor. Výrobce udává součinitel odporu vzduchu Cx pro standardní provedení hodnotou 0,32, pro Performance pak 0,34. Převážná většina těch automobilistů, kteří si na vůz tohoto charakteru hodlají našetřit, nemá v úmyslu motoristický sport provozovat, přestože papírová forma už té základní verze toho schopna je. Nabízí sportovní podvozek s adaptivními tlumiči, dále Launch Control pro technicky optimalizovaný start za účelem dosažení bleskového zrychlení nebo elektronicky řízenou uzávěru diferenciálu. U šestistupňové manuální převodovky se o rychlé odřazení směrem „dolů“ stará automatická funkce meziplynu. Grin Control System dovede řadu regulačních systémů odladit podle individuální potřeby. Hyundai i30 N používá pro pohon předních kol čtyřválcový dvoulitr s přímým vstřikem benzínu a s přeplňováním dvoukomorovým dmychadlem. Ve standardní verzi má výkon 184 kW, u provedení Performance je výkon zvýšen na 202 kW. Hodnota točivého momentu 353 Nm je pro oba motory stejná, funkce overboost umožňuje její krátkodobé navýšení na 378 Nm. Ten se přenáší prostřednictvím precizně řazené šestistupňové převodovky s krátkými dráhami řazení. Funkce meziplynu, která se zapíná tlačítkem na volantu, při řazení směrem dolů automaticky přizpůsobuje úroveň otáček motoru rychlosti vstupního hřídele převodovky a zrychluje tak změnu rychlostního stupně. Výfukové potrubí odvádějící spaliny má u verze Performance variabilní řízení klapek, které tak mění akustický projev motoru podle navoleného jízdního režimu. My jsme měli možnost si tento vůz otestovat, ovšem pouze v běžném provozu. Tak jsme si ověřili, že sportovní hatchback není určen jenom pro jízdu na okruzích. Hyundai i30 N má základ v tuhé karoserii a ve skeletu zesíleném řadou výztuh a to je pro jízdní vlastnosti základem. Jinak vůz zůstává i nadále pro pět osob, kabina nikterak neztratila na rozměrech a také zavazadlový prostor zůstal na svých 395 l. Ani s tím pohodlím to není žádná katastrofa. O něco se samozřejmě posouvá spotřeba. Podle normy NEFZ, která ale už vypadává ze hry, udává v případě verze i30 N výrobce její hodnotu 7,0 l / 100 km (→ 159 g CO2/km) u verze Performance pak 7,1 l / 100 km (→ 163 g CO2/km). Během našich jízd jsme měli možnost si zasprintovat na stovku za pouhých 6,1 s.
