Příběh Renaultu Fluence začal v Koreji u Renaultu Samsung Motors, kde konstruktéři již od prvních výkresů počítali s jeho mezinárodní kariérou. Navíc měli k dispozici konstrukční vzor v Renaultu Mégane Grandtour, takže bylo o co se opřít. Když se v roce 2009 rozběhla jeho výroba v turecké Burse, geografi cká poloha továrny umožnila realizovat myšlenku světového vozu zpočátku do Ruska a Rumunska, posléze na trhy východní a střední Evropy, nakonec i do Středomoří. Vlajkovou lodí Renaultu se Fluence stala, když se začala vyrábět v Argentině, závod v Moskvě se postaral o ruský trh a indický závod v Chennai jimi zásoboval domácí trh. Mezi zhruba 80 zemí, kde se Fluence prodává, patří také Česká republika. Aktuálně modernizovanou verzi tohoto vozu jsme měli k dispozici pro krátkodobý test. Renault se zavedením tříprostorového sedanu střední třídy v délce 4,62 m jakoby tušil, jak se bude situace na automobilovém trhu vyvíjet. Že se zvýší zájem o rodinné sedany a že zákazníci v době hospodářských problémů s nedohledným koncem nebudou zvědavi na jejich překvapivé módní kreace a vystačí si s jejich vysokou užitnou hodnotou a solidní úrovní bezpečnosti, a u výbavy se také obejdou bez exkluzivit. Stručně řečeno, zvýšený zájem se dnes opravdu soustředil na vozy s příznivou pořizovací cenou, ke kterým Fluence patří. Designéři nemuseli vymýšlet nic převratného, pro seriózní sedan vystačili s původními jednoduchými tvary, výrazně však zmodernizovali čelní partii, která je nyní přizpůsobená nové identitě značky. Ani v kabině se mnoho nezměnilo. Dostatek místa vycházející z rozvoru náprav s délkou 2,7 m usnadňuje cestování i osobám na zadních sedadlech (mezera pro kolena podle normy Renaultu je 22 cm a odpovídá realitě), pro řidiče je nyní lépe čitelná aktuální rychlost, za příplatek je k mání moderní multimediální systém R-Link spojující posádku s okolním světem přes velkou dotykovou obrazovku. Sedan disponuje objemem zavazadelníku 530 l se šířkou podlahy 1,2 m a délkou 1,0 m, výška nákladní hrany je 72 cm. I přesto, že se jedná o sedan, u kterého je třeba vytvořit pevnostně vyhovující stěnu, resp. výztuhu oddělující kabinu od prostoru pro zavazadla, konstruktéři zvolili sklopná opěradla zadních sedadel, aby se daly některé delší předměty protáhnout do kabiny. Podvozkovou partii charakterizuje přední náprava se vzpěrou McPherson, spodními trojúhelníkovými rameny a zkrutným stabilizátorem, zadní náprava je kliková. Přestože Fluence nehodlá konkurovat vozům této třídy u tzv. prémiových značek, jeho jízdní vlastnosti vůbec nelze podceňovat, komfort je průměrný a důvodem k nespokojenosti nebudou ani parametry prostoru, který má posádka k dispozici. Ano, estetika, nebo výběr použitých materiálů šly poněkud stranou, ale automobil přece jenom stále plní funkci dopravního prostředku a výkladní skříní nebo uměleckým dílem je až v druhé řadě. Nakonec zákazník může sáhnout i do vyšších výbavových verzí. Ze čtyř motorů, které jsou u Fluence k dispozici, jsme se seznámili s naftovým motorem 1,6 dCi 130. V tomto modelu je zcela nový a z celé nabídky nejvýkonnější. Výrobce mu z dost nepochopitelných důvodů nepřisoudil označení Energy (motor nové generace s vyšší tepelnou účinností, minimalizovanými mechanickými ztrátami nebo vyšší plnicí účinností vlivem chladnějšího okruhu recirkulace spalin), a to jenom proto, že nevyužívá funkce start-stop. Právě uvedené úpravy mu však pomohly nejen k vysokému výkonu 96 kW a točivému momentu 320 Nm, ale také k velmi příznivé spotřebě, která se v praxi pohybuje kolem hodnoty 5,5 l/100 km. Jízdu v normou stanoveném režimu – 4,6 l/100 km (116 g CO2/km) tak překračuje v obvyklé míře. Fluence s hmotností 1430 kg má až překvapivou dynamiku reprezentovanou zrychlením na stovku za 9,8 s a také rychlostní maximum 200 km/h je pozoruhodné.
