I když první generace modelu XC90 z kategorie vozů SUV byla vyráběná plných 12 let, jeho aktuální provedení, které je současnou novinkou na trhu, vznikalo během posledních čtyř let. Tehdy totiž švédskou automobilku převzal čínský Zhejiang Geely Holding a z mnoha důvodů nešlo navázat na techniku dosavadního vlastníka Volvo, kterým byl koncern Ford. Nicméně vznikl tak zcela nový model, a to je dnes v automobilovém průmyslu zcela ojedinělá záležitost, když inženýři firmy museli vyvinout 99 procent všech dílů vozu počínaje zcela novou platformou SPA. Ta ale bude sloužit i pro další plánované modely. Zachována sice zůstala koncepce vozu, ale zvětšený vnitřní prostor byl využit předně pro zvýšení komfortu cestujících a také ke zvětšení základního objemu zavazadelníku, který je nyní 750 litrů. Není tedy divu, že automobilka při tak příznivých prostorových podmínkách dává možnost získat ještě dvojici dalších sedaček ve třetí řadě, takže pro zavazadla zbývá ještě objem 298 l. Volvo XC90 vychází z koncepce napříč uloženého motoru a pohonu předních, resp. všech kol, ve druhém případě s elektronicky ovládanou lamelovou spojkou BorgWarner přenášející až 50 % točivého momentu motoru na kola zadní nápravy. Podvozková partie je řešená precizně, jak se na vůz tohoto kalibru sluší. Obě nápravy jsou lichoběžníkového typu, vpředu s modifikovanými vzpěrami McPherson, vzadu s napříč uloženým kompozitovým listem nahrazující tradiční vinuté pružiny, který přejímá navíc vedení kol i funkci stabilizátoru. Z toho vyplývá úspora hmotnosti a zisk potřebného prostoru. Úkolem vývojářů v novém středisku v Göteborgu bylo také vypořádat se s novými hnacími agregáty. Jsou to výhradně čtyřválce ve stavebnicové úpravě, které experti automobilky považují z mnoha hledisek za optimální. Nabídku pro XC90 tvoří dva dvoulitry (1969 cm3) Drive E jak v benzínovém, tak v naftovém provedení. Námi testované Volvo poháněl naftový DOHC motor o výkonu 165 kW, který si zaslouží rozsáhlejší popis. Přeplňován je dvojicí postupně za sebou zapojovaných turbodmychadel, z nichž menší s regulací statorových lopatek začíná pracovat již od nižších otáček, přičemž konečné stlačení vzduchu pak může být až 2,5 baru. Zajímavé je také vysokotlakové vstřikování common-rail, kde se palivo dostává do spalovacího prostoru válců pod tlakem dosahujícím 2500 barů. Tady má každý vstřikovací ventil svoje vlastní tlakové čidlo, jež zajišťuje průběžnou kontrolu dodávky paliva pro každý válec individuálně tak, aby odpovídala požadavku optimálního spalování. Ke klidnému chodu motoru přispívá dvojice vyrovnávacích hřídelí. Motor je propojený s klasickým osmistupňovým automatem firmy Aisin. Pozoruhodný je rozsah spotřeby tohoto dvoutunového vozu. V režimu Eco s redukovaným výkonem motoru a s převodovkou neomezující jízdu setrvačností lze dosáhnout průměr 6,7 l/100 km, při uspěchané jízdě není průměr 12 l ničím neobvyklým, ale průměr se točí kolem 8,3 l/100 km. Vysoká míra bezpečnosti, která vozy Volvo dlouhá léta provází, se opět posunula o něco dál a není to jenom o použití ultravysokopevnostní borem legované oceli pro skelet kabiny, která chrání kabinu před deformací při nárazu. Dnešní opatření už spadají do oblasti aktivní bezpečnosti, kdy dovedou nebezpečné situace nejen s předstihem identifikovat, ale automatickým zásahem hrozící nehodě zabránit. Nové Volvo je samozřejmě vybaveno řadou asistenčních systémů, které se dnes stávají součástí výbavy a chrání nejen posádku vozu, ale i ostatní účastníky provozu a směřují k autonomní jízdě. Dnes jsou všechny funkce rozsáhlého programu City Safety zahrnuty do sériové výbavy a patří sem i světová novinka zabraňující kolizi s vozy na křižovatce. Zmínit se je třeba také o pracovišti řidiče. Tam prakticky zmizely všechny klasické ovladače a ovládání všech funkcí se přestěhovalo na 9” dotykový centrální displej postavený šikovně na výšku. Při jeho postupném seznámení se s ním během testu zanechal tento systém velmi dobrý dojem. V celkovém hodnocení nového Volva XC90 zmiňme alespoň mimořádně prostornou kabinu s pohodlnými, až luxusními sedadly, nízkou akustickou zátěž 69dB(A) při rychlosti 130 km/h, příjemné tuhé odpružení limitující naklánění vozu, nebo temperamentní motor s průměrnou hlučností. Vysoko je třeba hodnotit bezpečnostní systémy vozu a účinnost brzd, které vůz zastaví z rychlosti 100 km/h za sucha na vzdálenosti 35,7 m. Zdá se, že novinka má pro její prosazení se mezi automobilovou elitu dobře našlápnuto.
