Model Stinger automobilky Kia představuje jeho výrobce jako „moderní Grand Turismo s odpovídajícím výkonem a stylem“, přičemž jeho design vychází z GT-Studie představené v roce 2011. O té jenom poznámka, že za těch šest let v podstatě nikterak nezestárla. Nicméně Kia Stinger, který je už na silnicích vidět, se orientuje na evropské předlohy, aniž by je kopíroval. Je evidentní, že výrazně dynamicky vyhlížející čtyřdveřový vůz se znaky kupé, kde opět zapracoval šéfdesigner koncernu Hyundai/Kia Peter Schreyer, má namířeno do evropského prémiového segmentu. Nápadné jsou, kromě jiného, vertikálně posazené vstupy a výstupy vzduchu v blatníku, které slouží k odstranění víření otáčejících se kol, což pozitivně ovlivňuje odpor vzduchu, obdobný účel má i lehce vysunutá odtrhávací hrana zadního víka, které je součástí splývající zádě udržující laminární proudění vzduchu a ovlivňuje tak součinitel odporu vzduch, který výrobce udává hodnotou 0,30. I přes tvarování karoserie typu kupé je v interiéru 4,83 m dlouhého vozu s rozvorem náprav 2,9 m dostatek místa, které lze porovnat s konkurencí. Osoby s výškou 1,88 m nemusejí mít obavy ani ze šikmé střechy, ani z prostoru pro kolena, kde mohou počítat s mezerou kolem 25 cm. Záď vozu s elektricky výklopnou stěnou a relativně nízkou spodní hranou umožňuje bezproblémovou manipulaci s nakládáním zavazadlového prostoru s objemem 406 l. Co se týká techniky, i tady konstruktéři přišli s některými novinkami. Předně vůz je postaven na zcela nové platformě sedanu Genesis a je prvním modelem značky s pohonem zadních kol. K dispozici je i pohon kol obou náprav, který využívá systém od výrobce Magna. Ten standardně dodává 100 % točivého momentu motoru zadním kolům; teprve vyžaduje-li to situace, zapojí se do pohonu i kola přední nápravy. Pro model Stinger byly vybrány tři motory uložené vpředu napodél. Naftový motor zastupuje 2,2l CRDI (147 kW) a dva benzínové prezentované verzí 2,0 Turbo (188 kW) a šestiválcem V6 3,3 T-GDI (272 kW). Měli jsme možnost seznámit se jak s motorem naftovým, tak s top modelem benzínovým v šestiválcovém provedení. Oba motory jsou propojeny s osmistupňovou automatickou převodovkou vyvinutou v Koreji a lze ji ovládat i „páčkami“ pod volantem. Z hlediska hospodárnosti je na tom samozřejmě nejlépe naftová verze se spotřebou udávanou výrobcem 5,6 l / 100 km (→ 147 g CO2/km) zjištěnou podle dosavadního testovacího cyklu NEFZ, v našem testu jsme se dostali na hodnotu 6,9 l / 100 km. U 3,3l benzínového motoru s dvojicí turbodmychadel udává továrna spotřebu 10,6 l / 100 km (→ 244 g CO2/km) opět zjištěnou NEFZ, náš palivoměr zaznamenal hodnotu 12,2 l / 100 km. I když dosud nabízený vůz s tímto motorem plní ekologickou normu Euro 6b, ve druhé polovině roku bude doplněn o selektivní katalyzátor a zvládne tak normu Euro 6d-Temp s limitem emisí NOx 80 mg/km. Podvozek vozu má všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu s dvojicí příčných ramen a vzpěrou McPherson, vzadu slouží závěsy lichoběžníkové. Budeme-li se zabývat nejsilnější verzí tohoto modelu, při slalomové jízdě se zdál být lehce neotáčivý. Jeho adaptivní tlumiče umožňují jen mírné pohyby karoserie a starají se tak o vyžadovaný jízdní komfort. Na rovných úsecích se ukazuje, jak dobře tento vůz do kategorie GT zapadá. Rovnoměrně visí na plynu a až po dosažení 100 km/h demaskuje svoji sílu, což může řidič dobře sledovat na Head-up-displeji. Kdo preferuje klidnější jízdu, může si navolit některý z dalších čtyř režimů. Stinger není prvním pokusem automobilky Kia vstoupit do sportovního sektoru. Už v 90. letech minulého století (1996–1999) se v licenci značky Lotus vyráběl model Kia Elan. Jednalo se tehdy pouze o několik stovek exemplářů, které se ale prodávaly i v Evropě.
