U Mercedesu dospěli k názoru, že dva minivany tvořené třídou A a třídou B mladou zákaznickou krev nezískají a tak třídu A do základu překopali a z minivanu vykouzlili 5sedadlovou limuzínu sportovního střihu usazenou mezi vyspělé kompakty. „Áčko“ tak vyměnilo praktickou zdvojenou podlahu a velký zavazadelník za střih vozu kupé s abstraktním designem, zachován mu zůstal jenom pohon předních kol, ovšem se změněným uložením motoru. K duhu novému vozu přišlo také výrazné snížení jeho těžiště, nárůst délky o 45 cm na 4,29 m a také zcela nově zkonstruovaná čtyřprvková zadní náprava tvořená třemi příčníky a podélným táhlem pro každé kolo. Elektromechanické řízení má elektromotor posilovače přímo na jeho převodovce s aktivací pouze po dobu kdy je zásah posilovače nutný. O kvalitách proudění vzduchu hovoří jeho součinitel cx = 0,27, u kterého platí, že každá jeho odebraná setina snižuje spotřebu vozu při rychlosti 100 km/h o 0,1 l/100 km. V moderním stylu a s použitím hodnotných materiálů je uspořádán interiér vozu. Atmosféra v kabině je příjemná i zásluhou až nápadně tichého chodu motoru a absence aerodynamického hluku. Cestující na zadních sedadlech disponují bohatou mezerou v oblasti kolen 20–24 cm, i řidič, který v tomto voze sedí poprvé, nemá problém si rychle zvyknout na jeho ovládání, snadné je i nastavení řady nainstalovaných asistenčních systémů, které se už dnes v konkurenčním prostředí stávají nezbytností. Úzké okno zadního víka mu však zabraňuje lepšímu posouzení situace za vozem. Objem zavazadelníku 341 l je u vozu této velikosti v normě, pro větší náklad je možné složit zadní dělená sedadla. Pro náš test jsme měli k dispozici základní motorizaci tvořenou naftovým čtyřválcem 180 CDI (ozn. OR607), který ke své aktuální podobě dospěl spoluprací Mercedesu s automobilkou Renault. Jeho konstrukce není na první pohled nikterak zvlášť progresivní, nicméně jeho vlastnosti jsou výborné. Tento turbodmychadlem přeplňovaný agregát pracuje pouze s dvouventilovým rozvodem OHC, jeho kompresní poměr je 15,5 : 1 a přímý vstřik com mon-rail vychází z tlaku 1600 barů. Výkon pak udává výrobce 80 kW. Své přednosti v dosahované spotřebě získal důslednou aplikací teorie downsizingu. Podle normy a s pomocí např. funkce start-stop má tento motor v testovaném voze spotřebu pouhých 3,8 l/100 km (98 g CO2/km) a patří tedy k nejhospodárnějším naftovým motorům v segmentu kompaktních vozů. Navíc je jeho překvapivě klidný chod dosahován bez pomoci vyrovnávacích hřídelí. Je tedy výhodný jak z hlediska reálné spotřeby (4,2 l/100 km u testovaného vozu), tak z jeho kultivovaného chodu, určitě mu lze odpustit jistou malátnost při výjezdu z ostrých zatáček, což znamená časté řazení 6stupňové manuální převodovky. Tady je třeba ještě zmínit alternativu tohoto motoru, kterou tvoří ve stejně označeném modelu A 180 CDI čtyřválec (ozn. OR651) pocházející výhradně z vývoje stuttgartské automobilky. Jeho objem je zvýšený na 1,8 l, disponuje čtyřventilovým rozvodem DOHC, jeho stlačení je 16,2 a točivý moment s 250 Nm je o 10 Nm menší nežli u uvedeného motoru. Dokonce i jeho technologie common-rail vstřikuje naftu do spalovacího prostoru pod tlakem 1800 barů a volné síly druhého řádu eliminují dva vyvažovací hřídele. Ten dělá „Áčko“ dodávané v tomto případě pouze v kombinaci s dvouspojkovou převodovkou 7G-DCT ve sprintu sice o něco málo čilejší, ale se spotřebou (a emisemi CO2) za motorem ze společného vývoje naopak zaostává. Cena základního modelu A 180 CDI je 654 468 Kč. Mezi jeho konkurenty patří např. Audi A3, BMW jedničkové řady, VW Golf atd.
