Dalo se čekat, že Ford po uvedení svých modelů S-Max a C-Max přijde s něčím menším a logicky bude následovat označení B-Max. Tento nový malý van už letos absolvoval několik autosalonů, nedávno se objevil rovněž u našich prodejců a redakce TT měla možnost se s ním prostřednictvím krátkodobého testu seznámit. Se 4,1 m je B-Max o 30 cm kratší (a o 3 cm nižší) nežli jeho urostlejší bratr C-Max, ale pokud řidič se spolujezdcem nemají žádné mimořádné nároky na prostor, cestujícím vzadu zůstane v kritické oblasti kolen místa dostatek. Poněkud užší profil v oblasti ramen je dán objemným čalouněním sloupku C, což je výraznou specifikou tohoto modelu, kterému jeho tvůrci naordinovali zadní posuvné dveře a k tomu ještě absenci středního sloupku B. Z praktického hlediska je to značný krok vpřed, byť to zase nic tak úplně převratného není. S podobným řešením už přišel Nissan Prairie v roce 1981, ale dá se předpokládat, že jeho uvedení do provozu bylo možné jenom díky absenci dnes již běžně vyžadovaných nárazových testů, které prověřují tuhost konstrukce kabiny. V té době ještě nebyly k dispozici vysokopevnostní, popř. hyperpevnostní oceli, jež by nahradily ochranný účinek chybějícího sloupku, zajistily opěrný účinek dveřního rámu a samozřejmě se vyrovnaly s účinnou blokací zámku. Ford zaručuje cestujícím obvyklou míru bezpečnosti a argumentuje nejen zhruba 5000 virtuálními testy na počítači, asi stovkou testů exponovaných skupin na pojízdné plošině a 40 crashtesty v reálném prostředí. Bezpečnost nezvyklé konstrukce vozu potvrdilo i 5 hvězdiček – tedy maximum v hodnocení zostřeného testu Euro NCAP. B-Max dostal 83 % z možného počtu bodů za celkovou bezpečnost, 93 % bodů pak speciálně za bezpečnost dospělé osoby. Po důkladné vizuální prohlídce mechanismů propojení posuvných dveří s karoserií a s předními dveřmi křídlovými, podpořené obrázky z bočních crashtestů, a také vyzkoušení si jejich ovládání, je zapotřebí konstruktéry za toto řešení pochválit. Přesně 1,5 m široký otvor je mimořádně praktický nejen pro nastupování a vystupování, ale také uchycení dětských sedaček a dalších neskladných předmětů je daleko jednodušší. Pro tento vůz vyráběný v rumunské Craiově dodal Johnson Controls speciální úpravu sedadel, protože chybějící střední sloupek vyžadoval přední sedadla s integrovaným bezpečnostním pásem (jako mívají např. kabriolety), a jako bonus u sedadla spolujezdce umožnil sklopení opěradla do roviny. Při triviální úpravě zadních sedaček je tak umožněn transport předmětů s délkou až 2,35 m. A také základní objem zavazadelníku 304 l je velmi solidní. Jízda v tomto voze, který v podstatě využívá podvozkovou skupinu vozu Fiesta, je příjemná, což nejvíce ovlivňuje odladění tlumičů a odpružení. Tady se povedlo velmi dobře potlačit vliv nerovností vozovky na karoserii, přičemž řidič nemá problémy s udržením vozu přesně ve směru, který mu hřebenové řízení s elektrickým posilovačem udává. Z nabídky motorové palety jsme měli ve voze naftový agregát 1,6TDCi (70 kW, 215 Nm), který se může chlubit absolutně nejnižší spotřebou dosahovanou u modelu B-Max, což je 4,0 l/100 km (104 g CO2/km). Ten je osv ědčený také u dalších modelů značky. V námi testovaném voze s ním byla spokojenost, jak co se týká potlačení jeho akustického projevu, tak jízdních výkonů a v podstatě i reálné spotřeby, které jsou pro kompaktní van velice příznivé. V číslech to znamená zrychlení 0–100 km/h za 13,9 s a průměrná hodnota spotřeby kolem 5,0 l/100 km. Jinak má B-Max ve vrcholné výbavě spoustu dnes moderních funkcí, zvláště pak asistenčních, převzatých z vozů vyšších tříd. Tady je možná na místě obava, zda si s nimi každý řidič v té spleti ovladačů nahuštěných na střední konzole poradí a řízení se nepřesune na vedlejší kolej. Třeba by se mu ale hodila spíš funkce start/stop, která ve výbavě námi zkoušeného vozu chyběla.
