Zvýšené napětí na Blízkém východě se kromě jiného podepsalo i na energetických trzích. Cena ropy na začátku ledna vystoupila na poměrně vysoké hodnoty, severomořská ropa Brent, která je považována za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, dosáhla cen kolem 68 dolarů za barel. Ovšem zvýšení ceny bylo krátkodobé, ceny znovu klesly, když se ukázalo, že situace zřejmě nebude eskalovat. Znovu tak převládají spíše vlivy, které cenu drží na poměrně nízkých hodnotách. Jaká je situace, dokládá skutečnost, že kartel OPEC v prosinci odsouhlasil snížení ropné produkce v prvním čtvrtletí roku 2020 o dalších 500 tisíc barelů ropy denně (bbl/d), celkem tedy ropné škrty dosáhnou v prvním čtvrtletí letošního roku hodnoty 1,7 milionu bbl/d. Další setkání představitelů zemí OPEC proběhne v březnu a všeobecně se očekává další prodloužení ropných produkčních škrtů, protože ceny jsou pod úrovní, která by většině zemí vyhovovala. Jinou otázkou samozřejmě zůstává, zda budou země opravdu rozhodnutí dodržovat. Těžba začne podle odhadů po dlouhé době zřejmě klesat ve Spojených státech. Důvodem mají být nejen relativně nízké ceny a další vlivy, především problémy s financováním těžařských společností, které procházejí vlnou konsolidací, a mají podle analytiků vést meziročně k mírnému poklesu těžby. Výpadek ale mohou kompenzovat jiné země, třeba ropa ze zcela nových nalezišť u pobřeží Guyany či nově otevíraných vrtů v Norsku a Brazílii. Pokud – či spíše dokud – nenastanou nepředvídané okolnosti, cena ropy by se mohla pohybovat na úrovni zhruba 60 dolarů za barel, tvrdí většina analýz. Nadbytečn ý plyn Z hlediska spotřebitelů zůstává poměrně příznivá i situace na trhu se zemním plynem. Díky zvětšujícímu se potenciálu zkapalněného plynu (LNG) bude situace na trhu s ním hrát stále větší roli; LNG je přitom na trhu v tuto chvíli dostatek. Jedním důvodem je, že čínský trh se nerozvíjí příliš bouřlivě. Čína se i kvůli obchodním sporům s USA soustředila na zabezpečení dodávek energie z domácích zásob a naopak klade menší důraz třeba na dovoz LNG. (Navíc má nově k dispozici nové kapacity pro dovoz z Ruska.) Zatím se také neočekává, že by nějak výrazně rostla spotřeba v celém regionu. Asie a Pacifik tedy patrně zůstanou v příštím roce nadměrně zásobeny. Stejně jako v roce minulém tak patrně bude docházet k přesměrování některých nákladů do Evropy. Otázkou je, zda i vzhledem k dosavadnímu velmi mírnému průběhu zimy bude starý kontinent vůbec schopen situace využít. Evropské zásobníky nemusí být schopné absorbovat odkloněné náklady. A vzhledem k uzavření dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu, očekávané dostavbě plynovodů Nord Stream II a Turk Stream se v Evropě nedostatek plynu neočekává. Těžko tedy v tuto chvíli předpokládat něco jiného, než že při zachování dosavadního trendu bude plynu na trhu přebytek. Podle některých analýz by se ceny kontraktů v létě mohly pohybovat kolem 14 USD/MWh v Evropě i v Asii. /jj/
