Švýcarští badatelé z École polytechnique fédérale de Lausanne (EPFL) a Université de Berne vyvinuli převratnou metodu, s jejíž pomocí je možné elegantně studovat elektrické signály buněk srdeční svaloviny. Tato technologie přitom nabízí mnoho zajímavých uplatnění v základním i aplikovaném výzkumu, který se věnuje srdci. Některé buňky lidského těla, jako třeba neurony nervové soustavy nebo kardiomyocyty, buňky srdeční svaloviny, používají elektrické signály k tomu, aby navzájem komunikovaly. Vědci a lékaři tyto signály studují s využitím elektrod, které umisťují buď vně buněčné membrány, anebo uvnitř těchto buněk. Stephan Rohr a jeho spolupracovníci vyvinuli nový typ nepatrných elektrod, které proniknou do nitra živé buňky. Tyto elektrody uspořádali do celé soustavy, která dovoluje sledovat, jak se elektrická aktivita šíří celou tkání. Zařídit něco takového ale nebylo vůbec snadné. Stávající metody mají svá omezení. Rohrův tým vyšel z toho nejlepšího, co existující metody studia elektrických signálů nabízejí, a navrhl nový design elektrod, které pronikají do buněk bez vnější pomoci. Tím odpadá nutnost proděravět buněčnou stěnu elektroporací s využitím elektrického proudu, která přináší řadu problémů a není pro výzkum živých buněk ideální. Vytvořili nanoelektrody, které připomínají nepatrné vulkány. Okraje těchto nanovulkánů jsou lemovány prstencem ze zlata, jehož rozměry odpovídají biomolekulám z buněčné membrány. Uvnitř nanovulkánů jsou samotné elektrody z platiny. Nanovulkány jsou umístěny na vrstvě skla, které je elektrickým izolantem, čímž vznikly ideální podmínky pro odečítání elektrických signálů. Stanislav Mihulka
