Pozoruhodná nanovlákna ve vědě, nanovlákna aplikovaná při moderních pokročilých technologiích v průmyslu, v oblasti ochrany životního prostředí při čištění kontaminovaných vod, filtraci jemných prachových částic, ale také v medicíně, například jako nosiče léčiv. Speciální textilie z nanovláken mají široké použití v lékařství, vyrábí se z nich ložní prádla pro alergiky, filtry do vysavačů nebo do vzduchotechniky. V pozornosti vědců jsou i možnosti aplikace nanočástic při léčení nádorů. Na tyto zprávy z techniky jsme si už pomalu zvykli. Ale že by se nanovlákna, která nejsou pouhým okem viditelná a která nezachytíme ani klasickým mikroskopem, mohla uplatnit v umění? Je to vůbec možné? Je. Na Technické univerzitě v Liberci můžete až do konce března vidět originální výstavu Nanovariace, na které se představují nanovlákna jako netradiční forma uměleckého vyjádření. Krásu nanovláken a možnosti jejich uměleckého ztvárnění objevil akademický malíř a pedagog katedry designu Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Svatoslav Krotký. Umělec toho dosáhl až umanutým opakováním procesu zvlákňování, kdy na matrici z kovu, skla, optického vlákna nebo hedvábí nanášel nekonečné nanovlákno, až do vzniku struktury velmi jemné, ale viditelné. Struktura nanovariací, kdy každá nová vrstva je variací předchozí a také mnoha následujících. Pouhým okem neviditelná nanovlákna se díky tvorbě Svatoslava Krotkého „zhmotňují“ ve vzdušných a působivě něžných plastikách. „Základem je najít vhodný nosič pro konkrétní dílo, aby se nanovlákna uchytila v souladu s mým záměrem,“ říká Svatoslav Krotký. A tak na výstavě uvidíme nanovlákenné vrstvy na drátěné nebo kovové konstrukci, na kovové i skleněné mřížce či drátěné síťce. Vlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas se zviditelňují do nejrůznějších abstraktních i realistických motivů i na tkanině z optického vlákna, na hedvábí atd. Technická univerzita v Liberci je doma i ve světě spojována s nanotechnologiemi. Potom, co vědecký tým profesora Oldřicha Jirsáka před 10 lety objevil technologický postup průmyslové výroby nanovláken, se výzkum do značné míry zaměřuje na jejich nové aplikace v praxi. „Ve vědecké a výzkumné práci našel novátorský instinkt zvídavého umělce nečekanou inspiraci. V oblasti umění je v tomto směru osamoceným průkopníkem. A ve své podstatě je dobře, že na liberecké technické univerzitě dochází k prolnutí nejen náhledu na technické možnosti nových materiálů, ale i uměleckého zhodnocení. Protože jsou tady kapacity, odborníci a lidé, kteří mají k sobě blízko, a mají tak velkou šanci s něčím novým a vyzkoušet něco, co zatím nikdo nezkoušel,“ hodnotí Krotkého novátorskou tvorbu historik umění Oldřich Palata. Připomněl, že věda se s uměleckými díly snoubí už od nepaměti. Poukázal na kánon antických sochařů, na přesnou geometrii v architektuře gotických katedrál či matematicky propracované kompozice obrazů Leonarda da Vinciho. Tvůrce Svatoslav Krotký svými nejnovějšími díly ztvárnil samo jádro umění. Není umělecké dílo cenné právě tím, že nám dokáže ukázat něco, co bychom jinak sami neviděli nebo nechtěli vidět? Umění dokáže realitu nahlédnout z nového úhlu a dobré umění dokáže tento pohled nabídnout i divákům, a tím jim otevřít oči, když stojí před dílem v oněmění s nevyřčenou větou uznání na rtech: „Je to jinak, než jsem si myslel, než jsem věřil.“ Podle prof. Davida Lukáše, který se na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů liberecké technické univerzity věnuje mimo jiné vývoji nanomateriálů pro tkáňové inženýrství, je vědec každým coulem. Se svým týmem se mimo jiné zaměřuje na pěstování buněčných kultur na tkáňových nosičích, které mohou nahradit umělé implantáty. Buňky mohou být odebrány přímo od pacienta, odpadá tedy nebezpečí odmítnutí implantátu kvůli „neshodě“ genetického materiálu. I on ale hovoří o nanovláknech v umění s nadšením. Podle něj věda i umění rozšiřují lidské poznání ve vzájemné shodě. Výstava Nanovariace je součástí pilotního projektu Umění a věda – integrovaný ateliér. „Cílem projektu je propojení výsledků současné vědy s výtvarným uměním. Zaměříme se také na propagaci a popularizaci vědy prostřednictvím výtvarného umění. Chceme tím mimo jiné také podpořit humanizaci technických výsledků,“ uvedla vedoucí katedry designu fakulty textilní Renata Štorová. Dodala, že v rámci projektu byla na fakultě textilní vytvořena první virtuální integrovaná tvůrčí dílna „Umění a věda“ se zaměřením na nanomateriály a nanostruktury. Na ni navážou další napříč fakultou textilní. „Umělecká díla zde budou prezentována s využitím nejnovějších technologií,“ upřesnila Štorová. Výstava, ve které se emotivně spojuje věda s uměním, je k vidění v budově rektorátu Technické univerzity v Liberci na Studentském náměstí.
Jaroslava Kočárková