Již déle než šest desetiletí let se vědci snaží zamrazit a uchovávat embrya dánií pruhovaných (Danio rerio), významných modelových obratlovců, v tomto případě ryb. Velmi by to prospělo jejich výzkumu, který je významný pro lidskou medicínu. Teď se to konečně podařilo. Američtí vědci z University of Minnesota a Smithsonian Conservation Biology Institute (SCBI) jako první prokazatelně úspěšně zamrazili, uchovali a opět rozmrazili životaschopná embrya dánií. Nebylo to jednoduché, badatelé k tomu museli využít nanotechnologii zlata a také lasery k rozmrazování embryí. Jejich úspěch má ale velký dopad nejen na lidskou medicínu, ale i pro rybářství a ochranu ohrožených druhů. Podle Mary Hagedornové, která pracuje na technologiích zmrazování embryí dánií už od roku 1992, se tato technologie stane průlomem ve snahách o záchranu velkého množství ohrožených druhů. Díky zamrazování embryí, vajíček nebo spermií si biologové mohou uchovat genetickou diverzitu u vzácných a ohrožených druhů. Takto uložený materiál je pak k dispozici pro záchranné programy i výzkum, po celé roky a možná i po celá staletí. Vědci doposud zvládli postupy pro zamrazení a uchování embryí mnoha druhů savců, a také spermií řady druhů ryb. Zamrazování embryí ryb se ale ukázalo jako mnohem obtížnější. Problém je v tom, že embrya ryb jsou velmi velká a je obtížné je rychle zmrazit tak, aby se v nich nevytvořily krystaly ledu. Další komplikací je i to, že obaly rybích embryí jsou velmi odolné a nepropustné, takže se do nich nemohou dostat kryoprotektanty, látky, které by chránily buňky během zamrazování. Základem nové technologie zamrazování jsou nanotyčinky zlata. Při zamrazování je vědci vstříknou do embryí společně s kryoprotektanty. Když přijde čas embryo rozmrazit, tak je ozáří laserovým paprskem. Nanočástice zlata přenesou teplo rovnoměrně po celém embryu a ohřejí ho díky tomu z −196 °C na +20 °C za pouhou jednu tisícinu sekundy. Při tomto postupu nevzniknou v embryích žádné krystaly ledu a živé embryo se může dál vyvíjet.
