Nanotechnologie se stávají velkými

Zprávy o nástupu nanotechnologií nabývají na intenzitě úměrně tomu, jak se dostavují první úspěchy výzkumů v praxi. V Evropě nejvíce zbrojí Finové s rčením, že nanotechnologie se sice zabývají malými rozměry v tisícině tloušťky lidského vlasu, ale mají velký význam pro Finsko. Evropská vědecká nadace (European Science Foundation) vydala na konci roku 2005 prohlášení, jímž bije na poplach především v oboru nanomedicíny. Česká společnost pro nové materiály a technologie vydala právě shrnutí stavu nanotechnologií pod názvem Nanotechnologie v ČR, a další informace se jen hrnou. Stojí za to podívat se do těchto materiálů a učinit si představu co se děje doma i v zahraničí, neboť zaslouží si opravdu tyto technologie takovou pozornost? Budeme se na jejich rozvoji podílet? MOLEKULY VELIKOSTI AUTA? Ve chvíli, kdy ČR usiluje až s frenetickou snahou o získání investice automobilky Hyundai s tím, že zřejmě nikomu nevadí případná, až neuvěřitelná závislost českého průmyslu a jeho exportu, dopravy a životního prostředí na jediné, dosti pro budoucnost vratké komoditě, podporují Finové (4,5 mil. obyvatel) 30 laboratoří s 200 vysokoškolsky vzdělanými lidmi 70 mil. eur z veřejných a soukromých zdrojů, aby pracovali na rozvoji nanotechnologií. Vzhledem k tomu, že finský systém podpory výzkumu založený na agentuře TEKES, jež systematicky a hlavně koordinovaně rozděluje peníze do výzkumu, který má ve světě nejlepší zvuk, protože se může pochlubit i výsledky, nelze o úspěchu programu FinNano pochybovat. Možná to bude Finy stát méně, než podplácení korejského investora stamilionovými pobídkami aby zabral další zemědělskou půdu a nahradil tak výpadek jiné, české automobilky, trestuhodně zničené kupónovou privatizací. Výsledek bude v každém případě pro Finy výnosnější a perspektivnější. Když ESF, jako shromáždění evropských vědců v Bruselu, vyhlašovala svůj požadavek, že Evropa musí koordinovat své úsilí o vývoj nanotechnologií pro medicínskou praxi, vycházela z dvouleté studie, v níž se přední evropští věci shodli na tom, že medicína budoucnosti bude s využitím nano (dosaďte si molekul, čip atd.) přesnější, účinnější a levnější. Jako příklady byly uvedeny výsledky společného výzkumu Oxford Biosensors s takovými kolosy-výrobci medicínského zařízení jakými jsou Philips a Schering, jež vyústily v nasazení biosenzorů a léčení rakoviny novými léky na bázi polymerních, na míru vyvinutých molekul usazujících účinnou látku přímo v nádorech. Podle prof. Ruth Duncanové z University Cardiff budou právě nanotechnologie rozhodující technologií medicíny pro 21. století. A to především v léčbě rakoviny, tedy druhé nejvážnější smrtelné choroby po kardiovaskulárních chorobách. Evropští lékaři tedy volají po stejně masivní podpoře nano jakou věnují tomuto oboru kolegové v USA a v Japonsku. FINOVÉ SE ZAMĚŘUJÍ NA PRŮMYSL Ve finském programu FiNano, který je mimochodem propojen s laboratořemi ze 17 (!) zemí, má tedy vysloveně mezinárodní charakter, je hlavní pozornost zaměřena na materiály, nové elektronické prvky a senzory. Kolem Helsinek vyrostla další centra výzkumu v Oulu, Tampere, Jyväskylä, Joensuu a Turku. Všechny projekty výzkumu, připravené společně s finskými podniky, jsou zaměřeny na sektory, v nichž Finsko dosahuje dobrých výsledků, tedy do papírenského průmyslu, elektroniky a medicíny. V této zemi je nejpopulárnějším výsledkem dosavadního nanovýzkumu tzv. ALD (Atomic Layer Deposition), zařízení kontrolující správné rozmístění atomů žádaného prvku po povrchu jiného materiálu, které našlo okamžitě využití v mikrosenzorech a čipech a v neposlední řadě ji začaly využívat i automobilky k ošetření povrchu laků vůči poškrábání. Není tedy vyloučeno, že se s metodou ALD seznámí i čeští dělníci v závodech Hyundai. ČESKÁ CESTA K ÚSPĚCHU Autoři publikace Nanotechnologie v ČR konstatují, že současný výzkum v tomto oboru je v naší zemi financován především z veřejných prostředků, tedy z rozpočtových kapitol AV ČR, Grantové agentury, Ministerstva školství a částečně Ministerstva průmyslu. V dubnu 2003 byl vládou schválen Národní program výzkumu, a v něm se slovo nano nevyskytovalo v názvu žádného Tematického ani Dílčího programu. V roce 2005, kdy byl schválen opět Národní program s pořadovým číslem II. se už nanovýzkum prezentuje, ale uvědomme si, že jde o program na leta 2006 až 2011. V podstatě se tedy teprve organizuje. Základním novým dokumentem pro podporu nanotechnologií je samostatný program Nanotechnologie pro společnost, schválený vládou v srpnu roku 2005. Při bližším pohledu na program zjistíme, že zahrnuje vlastně všechny možné a známé obory nabízející se k využití. Jak se jej podaří naplnit je zřejmě závislé na přísunu peněz do VaV. Zájem podniků byl zatím minimální. V tomto informačním přehledu dovolte nyní právě proto přeskočit výčet činnosti příspěvkových organizací, které budou v programu NanoČR zapojeny a podívejme se až na kapitolu výrobní podniky. Z větších podniků s počtem zaměstnanců nad 250 se výzkumem nano nezabývá zásadněji žádný, jiná situace je u podniků středních. Ve výčtu se skrývají i excelentní podniky jako Delong Brno s elektronovými mikroskopy, stejně jako společnost Tescan se stejnou komoditou. Přehled firem však není nijak přehnaný, a pokud se věnují vývoji nano, pak jako součást projektů hrazených ze státních prostředků. Pokud jsme přeskočili výčet pracovišť vysokých škol, AV a dalších ústavů pak jen proto, že se ve spleti úkolů a proponovaných programů výzkumu nelze ani vyznat a s odpovědností určit, jak dalece jsou tyto výzkumy přínosné pro vědu či dokonce pro praxi. Mohli bychom dopadnout jako komise hodnotící Výzkumné záměry vysokých škol v roce 2004. Tedy vylít z vany s vodou i dítě. S jistotou však lze říci, že v současném systému přenosu výsledků vědy do praxe, jaký v této zemi panuje, bude cesta k úspěchu vydlážděna jen těm, kdož překročí český standard, a vyasfaltovaná pak jen těm pracovištím, o něž se bude zajímat zahraničí. Ostatně i šéf Škody Auto Setlev Wittig prohlásil v nedávném rozhovoru, že automobilka nebude už potřebovat více dělníků, jež ostatně nelze už najít, ale více inženýrů schopných dokonce realizovat některá nová řešení. Narážel tak na vývoj firmy Kadence (dříve Peguform), která obohatila vývoj nového vozu. Takže, kudy půjde česká cesta? JAN BALTUS