Cong Vu a jeho kolegové z australské Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW — University of New South Wales) použili postupy známé z vývoje nanoléčiv, jako jsou změny velikosti, povrchu a materiálu nanočástic pro přepravu protinádorových léčiv k vývoji nanočástic, které transportují agrochemikálie do rostlin. Vu, který je současně zakladatelem agrochemického startupu NanoSoils Bio, si jako hlavní cíl vytyčil vytvoření nanotechnologických produktů, které vylepší aplikaci pesticidů a fungicidů. Podle něj je to cesta k dosažení méně chemického a více udržitelného zemědělství. Při aplikaci pesticidů postřikem totiž podle dr. Vua více než 90 % chemikálie uniká do životního prostředí a kromě škůdců hubí i „užitečné druhy“, jako jsou včely. Nanotechnologie vyvinuté pro medicínské účely a přenesené do zemědělství by to údajně mohly změnit. Startup NanoSoils Bio nedávno podal žádosti o dva první patenty, které se týkají postupů pro optimalizaci účinnosti nanočástic. Kromě vývoje nanotechnologií pro pesticidy rovněž pracují na nanočásticích z oxidu křemičitého, které budou pomáhat bavlně, aby lépe snášela sucho. Vuův kolega Justin Gooding zdůrazňuje, že tento „crossover“ mezi nanomedicínou a zemědělstvím je velmi slibný. Nanomedicína má v této chvíli na svém kontě více patentů a více než dvojnásobek publikací ve srovnání s nanozemědělstvím. Ukazuje se, že poznatky z nanomedicíny mohou snížit jednu z největších překážek pro nanoagrochemické inovace, kterou je jejich přílišná cena. V tomto směru je snazší nezačínat věci od nuly, ale navazovat na již existující poznatky, které mohou pomoci s aktuálními problémy v zemědělství a životním prostředí. /sm/
