Výzkumníci japonského institutu Tokyo Institute of Technology vyvinuli nanoschránky na přepravu nepatrných nákladů, které mají zámek ovládaný světelným zářením. Do těchto schránek je možné ve vodním prostředí naložit hydrofobní sloučeniny s molekulami různých velikostí a tvarů. V případě potřeby tento náklad uvolní po ozáření světlem. Nanoschránky jsou zkonstruovány tak, že po úspěšném vyložení nákladu jsou opětovně použitelné stejným způsobem. Lorenzo Catti a jeho spolupracovníci vytvořili nanoschránky, které jsou po chemické stránce aromatickými micelami a je možné je jednoduše otevírat a zavírat pomocí světelného záření. Světelný impuls vyvolá strukturální změnu nanoschránky, která způsobí její rozložení a uvolnění nákladu do okolního prostředí. Badatelé při tvorbě tohoto nanosystému aktivně využili zároveň světelné záření a vodu. Něco podobného je podle nich v materiálové chemii vzácností. V dnešní době je ale poptávka po udržitelných technologiích a tomu použití vody a světla vyhovuje. Výzkum a vývoj nanoschránek je součástí programu vývoje systému nanonádržek s kontrolovatelným otevíráním a uzavíráním, které by byly šetrné vůči životnímu prostředí. Nanoschránky Cattiho týmu jsou univerzální povahy a je do nich možné naložit velmi rozmanité molekuly, včetně rozličných molekul barviv nebo třeba kulovitých molekul fullerenů. K uvolnění nákladu postačí nanoschránky ozářit světlem ve vodném roztoku po dobu 10 minut, při pokojové teplotě. Uvolněné molekuly ve vodě nerozpustných látek je pak možné oddělit jednoduchou filtrací. Podle svých tvůrců jsou nanoschránky velmi slibné například v biomedicíně pro vývoj nových systémů pro neinvazivní přepravu rozmanitých biomolekul nebo syntetických látek. Systém nanoschránek ještě bude nutné vyladit, například tak, aby k otevření nanoschránek postačovalo ozáření slabším zdrojem světla.
