V boji s nádory dostávají čím dál větší prostor sofistikované nanotechnologie. Tým švédského Karolinska Institutet nedávno vyvinul nanoroboty, kteří mohou ničit nádorové buňky, prozatím u myší. Mají k dispozici „skrytou zbraň“, která se ukrývá v jejich nanostruktuře. Tato zbraň se přitom aktivuje pouze v mikroprostředí nádoru a ušetří zdravé buňky v těle.
Björn Högberg a jeho kolegové vyvinuli nanostruktury, které ovlivňují takzvané receptory smrti (DR — death recceptor) na povrchu nádorových buněk. Spustí tím programovanou buněčnou smrt, kdy buňka zneškodní sama sebe. Jde o šest peptidů, které jsou uspořádány do hexagonálního vzoru. Jak říká Högberg, tato hexagonální struktura je doopravdy smrtící zbraní. Ve skutečnosti by likvidovala i zdravé buňky v těle pacienta, což je však samozřejmě nežádoucí. Aby se tým vyhnul takové buněčné katastrofě při léčbě, vytvořil zmíněnou skrytou zbraň využívající struktury z molekul DNA. Jde o metodu DNA origami, se kterou Högberg a jeho kolegové pracují již dlouhou dobu. V tomto případě vytvořili z řetězců DNA přepínač, který se spustí, když se nanorobot dostane do správných podmínek. Přepínač nastavili tak, že reaguje na prostředí typické pro pevné nádory a jejich okolí. Nanorobot by tedy měl cíleně likvidovat pouze buňky nádoru. Skrytá zbraň nanorobotů se spustí v prostředí s nižším pH, tedy v kyselých podmínkách. Jak vědci potvrdili při laboratorních experimentech, smrtící peptidová zbraň zůstává „zajištěná“ při běžném pH kolem 7,4. Pokud se ale nanorobot ocitne v prostředí s pH kolem 6,5, zbraň se aktivuje a začne rozsévat buněčnou zkázu v nádoru. Zatím tedy jen v nádorech myší. Vědci otestovali injekční aplikaci nanorobotů do myší s nádory rakoviny prsu. To vedlo k 70% snížení růstu nádoru ve srovnání s myšmi, kterým byla podávána neaktivní verze nanorobota. „Nyní musíme prozkoumat, zda to funguje na pokročilejších modelech rakoviny, které se více podobají skutečné lidské nemoci,“ říká autor první studie Yang Wang, výzkumník z Oddělení lékařské biochemie a biofyziky na Karolinska Institutet. „Musíme také zjistit, jaké vedlejší účinky má metoda, než bude možné ji testovat na lidech.“ Vědci také plánují prozkoumat, zda je možné nanorobota přesněji zacílit umístěním proteinů nebo peptidů na jeho povrch, které se specificky vážou na určité typy rakoviny. /sm/
