Bakterie jsou obtížní soupeři. Používáme proti nim antibiotika, ale bakterie si postupně vyvíjejí a zdokonalují obranu. Naštěstí jsou i jiné možnosti, jak těmto malým protivníkům zatopit. Vědci Georgia Institute of Technology s pomocí elektrochemického leptání běžné nerezové oceli vytvořili speciální povrch s nanostrukturami, které zabíjejí bakterie. A buňkám savců, tedy ani našim buňkám, neublíží. Pokud se potvrdí výsledky úvodních testů, tak by tento materiál mohl posloužit proti bakteriálním kontaminacím. Bakterie často infikují implantovatelná medicínská zařízení a ta pak ohrožují pacienty namísto toho, aby jim pomáhala. Tam by se nový typ povrchu oceli velmi hodil, stejně jako třeba do strojů pro zpracování potravin. Je pozoruhodné, že zatím přesně nevíme, jak vlastně nanopovrchy zabíjejí bakterie. Julie Champion a její kolegové věří, že nanoostny a další nepatrné struktury na upraveném povrchu oceli nějakým způsobem prorážejí buněčné obaly bakterií, které pak zahynou. Nanopovrch oceli přitom podle všeho nezabije savčí buňky, které jsou řádově větší než bakterie. Mikroskopická pozorování nanopovrchu oceli ukázala, že ho tvoří ostny a výčnělky, které stoupají do výšky 20 až 25 nm nad povrch. Právě velikost těchto útvarů je zřejmě rozhodující pro selektivní zabíjení bakteriálních buněk. Nová technologie nanoúpravy povrchu má podle Championové velmi slušnou šanci na uplatnění. Nerezová ocel se totiž používá v ohromném množství aplikací, z nichž celá řada nějakým způsobem trpí růstem bakterií. Odborníci to obvykle řeší antibakteriální vrstvou, často filmem na povrchu oceli, který se ale za nějaký čas opotřebuje. Antibakteriální úprava samotné oceli, kterou představuje vyleptaný nanopovrch, by ale mohla vydržet mnohem déle.
