Žijeme v neklidné době, kdy jeden virtuální nebo skutečný útok stíhá druhý. Mnozí lidé proto kladou velký důraz na bezpečnost a také šifrování. Příští generace elektronického zabezpečení hardwaru bude možná spoléhat na nanomateriály, které zkoumají vědci z Newyorské univerzity. Nedávno vyvinuli nový typ neklonovatelných kryptografických nástrojů, čili kryptografických primitiv, pro kybernetickou bezpečnost, které jsou z nanomateriálu. Tento nanomateriál je levný a zároveň má ve své struktuře velmi vysoký stupeň náhodnosti. Právě vynikající náhodnost je velmi žádanou vlastností pro konstrukce bezpečnostních primitiv, které zašifrují a tím pádem ochrání hardware počítače, a také data, fyzikálně, nikoliv jenom programováním. Davood Shahrjerdi a jeho tým ve svém výzkumu doložili, že ultratenký materiál ze sulfidu molybdeničitého má ve své struktuře velmi vysokou náhodnost. Badatelé si nechali narůst tento nanomateriál ve vrstvách, z nichž každá byla zhruba milionkrát tenčí nežli vlas. Vědci mohli upravovat vlastnosti takového materiálu tím, že měnili tloušťku jeho vrstev. Ultratenký sulfid molybdeničitý je unikátní v tom, že v jediné vrstvě funguje jako polovodič, který vyzařuje světlo, ale při uspořádání ve více vrstvách už světlo nevyzařuje. Pokud je takový materiál vytvořen vhodným způsobem, tak vznikne tenký film, náhodně pokrytý oblastmi, kde dochází anebo naopak nedochází k vyzařování světla. Když je takový film vystaven světlu, tak se z něj stává prakticky nekopírovatelný autorizační klíč, který může s minimálními náklady zajistit bezpečnost elektronického hardwaru. Interakce s podnětem, v tomto případě se světlem, vyvolá unikátní odpověď, a ta může následně sehrát roli kryptografického klíče.
