Nanokvěty jsou schopny ochránit nervové buňky. Umějí zneškodňovat látky, které v mozku zapříčiňují vznik Parkinsonovy i Alzheimerovy choroby.
Nanokvěty jsou částice anorganické povahy obsahující kov, které v nanoměřítku vytvářejí pozoruhodné struktury podobné květům. Podle nového výzkumu, který vedl Charles Mitchell z Texaské A&M University, mohou tyto nanostruktury chránit, a dokonce i léčit mozkové buňky tím, že podporují aktivitu mitochondrií. Výsledky tohoto výzkumu představují nový slibný přístup k léčbě řady onemocnění centrální nervové soustavy, včetně neurodegenerativních nemocí, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba. Jak říká Dmitry Kurouski z badatelského týmu, nanokvěty jsou v mikroskopu krásné, ale to, co dovedou uvnitř buněk, je ještě mnohem víc fascinující. Zlepšují kondici mozkových buněk a tím pomáhají řešit jednu z hlavních příčin neurodegenerativních onemocnění, která se navíc dlouho vzpírala léčbě. Mitochondrie jsou dávné bakteriální symbionty, které zajišťují eukaryotním buňkám využitelnou energii. Jak je ale v energetice obvyklé, současně také vytvářejí „odpad,“ což jsou v tomto případě především reaktivní formy kyslíku, nestabilní molekuly, které mohou napáchat škodu. Nanokvěty tyto látky zneškodňují. Univerzitní tým experimentálně ověřil působení nanokvětů nejprve na buňkách v laboratorní kultuře a pak na oblíbených laboratorních háďátkách Caenorhabditis elegans. Ukázalo se, že nanokvěty podstatně prodlužují život těchto háďátek a snižují jejich úmrtnost v raných fázích života, což odpovídá předpokladům o schopnosti nanokvětů chránit nervové buňky. Po dalších nezbytných testech na laboratorních zvířatech, které zhodnotí toxicitu, by nanokvěty mohly dospět až do klinických testů s lidskými dobrovolníky. /sm/
