Katalyzátory jsou obvykle pevné materiály, jejichž povrch přichází do kontaktu s látkami, jejichž chemické reakce má urychlit. To ale také znamená, že každý atom katalyzátoru, který není na povrchu, se vlastně na funkci katalyzátoru nepodílí. Proto je žádoucí vytvářet extrémně porézní katalyzátory, jejichž plocha povrchu na gram materiálu je co největší. Badatelé rakouské techniky TU Wien a jejich kolegové vyvinuli novou metodu výroby vysoce aktivních houbovitých struktur, které jsou porézní v nanoměřítku. Jde o technologický průlom, který byl dosažen díky kovoorganickým koordinačním polymerům MOF (metal-organic framework). Tyto látky jsou už samy o sobě velmi porézní. Vědci k nim přidali ještě další typ pórů sloužící pro vysokorychlostní navádění molekul. Tím vznikl katalyzátor, který láme předešlé rekordy při rozkladu vodu na vodík a kyslík. Jak uvádí vedoucí výzkumu Shaghayegh Naghdi, materiály MOF jsou slibnou třídou multifunkčních materiálů. Skládají se z nepatrných shluků atomů kovu a kyslíku, které jsou propojeny malými organickými molekulami do vysoce porézní hybridní struktury. MOF může navenek působit jako pevná látka, ale v nanoměřítku je protkán ohromným množstvím pórů, díky nimž mají MOFy rekordní specifické plochy povrchu, až 7 000 m2 na gram materiálu. Pokud jde ale o využití v katalýze, byl doposud s MOFy problém v tom, že mají extrémně malé póry o velikosti 0,5 až 1 nm, které jsou zároveň dost dlouhé, což katalýzu značně zpomaluje. Řešením bylo pozměnění struktury MOFu a vytvoření dalších pórů o průměru 10 nm. /sm/
