V dnešní době zápolíme se stále narůstajícím nebezpečím rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Obzvláště se to týká gramnegativních bakterií, které mají dvojité buněčné stěny, a je proto obtížnější je zasáhnout antibiotikem. Sangeeta Bhatiaová z Massachusettského technologického institutu (MIT) a její tým hledali řešení u nanotechnologií. Vyvinuli křemíkové nanočástice, které naplnili antibakteriálním peptidem, s jejichž pomocí se jim povedlo důrazně zakročit proti plicní infekci velmi nebezpečných rezistentních bakterií Pseudomonas aeruginosa. Tyto gramnegativní bakterie jsou přitom jedním z původců bakteriálního zápalu plic. Bhatiaová a spol. přiznávají, že jejich výzkum inspirovaly podobné projekty, které zahrnují použití nanočástic k cílené přepravě protinádorových léčiv při léčbě rakoviny. Podle Bhatiaové je mezi použitím nanočástic proti rakovině a proti rezistentním bakteriím mnoho podobností. V obou případech je nutné něco selektivně zlikvidovat a co nejvíce omezit vedlejší účinky. Badatelé použili jako zbraň proti bakteriím syntetický toxin KLALAK s antimikrobiálními účinky, který připojili k peptidu laktoferinu. Křemíkové nanočástice s tímto léčivem velmi účinně zabíjejí rezistentní bakterie Pseudomonas aeruginosa a zároveň jsou jen minimálně toxické pro lidské buňky. Bhatiaová a její kolegové zavedli tyto nanočástice přímo do plic myší s agresivní pseudomonádovou infekcí. V důsledku toho poklesl počet nebezpečných bakterií na jednu miliontinu původního počtu. Při budoucí léčbě ale budou pacienti takové nanočástice zřejmě inhalovat.
