Buňky v našich tělech se postupně dělí a také mění. Uvnitř každé z nich denně proběhnou tisíce a tisíce chemických reakcí. Pro vědce bylo doposud obtížné pochopit, co se v buňce děje, protože buněčné reakce nejsou příliš dostupné našemu zkoumání v reálném čase. Teď by se to mohlo změnit. Ve Stanfordu vyrobili speciální nanobrčka, s nimiž je možné odebrat část vnitřního obsahu buňky, aniž by při tom došlo v ní k rozrušení přirozených procesů. V současné době se vzorky buněčného obsahu odebírají pomocí lýze buněk. Problém je, že se při tom buňky zničí. Tímto postupem tedy lze odebrat vzorky jenom jednou. Metoda odběru buněčného obsahu nanobrčky pracuje s velmi tenkými trubičkami, které jsou 600krát tenčí, nežli lidský vlas. Nanobrčko pronikne skrz buněčnou membránu a vycucne proteiny i genetický materiál, aniž by došlo k vážnému poškození buňky. Podle vedoucího výzkumu Nicholase Meloshe je to jako odběr krve pacientovi. Experimenty potvrdily, že nanobrčka odebírají z buněk materiál shodný s materiálem odebraným pomocí lýze buněk. Používání nanobrček by teď mohlo mít zásadní vliv na výzkum struktury a vývoje buněk. Také by to mohlo vést k mnohem bezpečnějším a účinnějším léčebným terapiím závažných onemocnění, protože nanobrčka nabízejí možnost dlouhodobého a nedestruktivního monitoringu buněk v organismu pacienta. S nanobrčky bude možné sledovat, jak se buňky v průběhu léčby mění, jak re- agují na různé podmínky prostředí a na používaná léčiva. Nanobrčka budou přínosem i pro výzkum buněk. Doposud například přesně nevíme, jak se vyvíjejí kmenové buňky, z nichž v těle vznikají celé tkáně a orgány. Proto by bylo skvělé vědět, jak to v kmenových buňkách přesně funguje. Díky nanobrčkům bychom rovněž mohli poodhalit příčiny toho, proč jsou některé nádorové buňky rezistentní na chemoterapii, zatímco jiné buňky nejsou.