Podobně jako když chameleon mění barvu podle svého okolí, tak i nový materiál založený na nanočásticích mění barvu podle elektrické stimulace. Tým vědců laboratoří Lawrence Livermore National Laboratory vytvořil nanočástice, které se skládají z jádra a obalu. Je na nich postavená nová technologie změn barev. Využívá kombinace pigmentových barev a barev strukturních, jejichž zbarvení vychází z nanostruktury. Jinkyu Han a jeho kolegové se dle vlastních slov inspirovali v přírodě. Podobné triky s barvami totiž využívá řada organismů, jako například ptáci, hmyz nebo rostliny. Nová technologie přitom nebude jenom napodobovat krásné přírodní barvy, ale mohla by se rovněž uplatnit v různých typech displejů, například v elektronickém papíru. Takové displeje bychom časem mohli vídat v supermarketech, na informačních tabulích hromadné dopravy, elektronických billboardech, chytrých telefonech nebo třeba v elektronických čtečkách knih a časopisů. O podobě výsledných barev v tomto případě rozhoduje tloušťka obalu nanočástic, jejich koncentrace a vnější elektrické stimuly, které fungují na principu elektroforetického ukládání částic na gradientu. Změny takových barev jsou plně vratné. Rozmístění částic tohoto systému není perfektně uspořádané ani netvoří krystalovou mřížku. Badatelé v tomto případě hovoří o tzv. amorfním fotonickém krystalu. Materiál vytváří barvu procesem odrazu světla a vnímání barvy se nemění s úhlem, pod kterým materiál pozorujeme. Podle Hana je právě nezávislost barev na úhlu pohledu dost unikátní a pozoruhodná vlastnost jejich materiálu. Právě díky tomu by měl být ideálním pro rozmanité aplikace v oblasti displejů. Výslednou barvu lze průběžně měnit vnější elektrickou stimulací, protože uspořádání nově vyvinutých nanočástic, jako je jejich vzájemná vzdálenost a poloha v prostoru, je velmi výrazně ovlivněno elektrickým polem.
