Dříve než se čínský premiér Wen Tia-pao
zúčastní summitu Evropa – Čína zaměřený
především na otázky finanční krize, který
svolal do Prahy premiér země předsedající
Unii Mirek Topolánek, bude mít za sebou
již také státní návštěvu Spolkové republiky
Německo, během které jednal s kancléřkou
Angelou Merkelovou a ministry německé
vlády.
Prvořadým důvodem nebývalého zájmu
německé vlády o jeho návštěvu je konjunkturální
program čínské vlády zahrnující
450 miliard eur. Z tohoto koláče si
hodlají ukrojit především německé podniky
z oblasti dopravní techniky a infrastruktury.
Význam, který návštěvě Německa přikládá
také Čína, byl zřejmý; premiéra doprovázela
neobyčejně početná delegace významných
odborníků. Jen na německo-čínském
technologickém fóru, které se uskutečnilo
souběžně se státní návštěvou, bylo přítomných
150 účastníků.
Německo je pro Čínu „klíčovým partnerem“
zdůraznil během jednání Wen Tia-pao. A není
divu, protože oba exportní velikáni mají
obdobné zájmy a závislost obou zemí na světových
trzích posiluje během krize i nutnost
politického souzvuku.
Rovněž s ohledem na příští setkání G 20,
začátkem dubna v Londýně, hodlají Berlín
a Peking sladit národní opatření a jejich případné
propojení. Peking si přeje větší prostor
v novém finančním systému a usiluje o získání
Německa jako spojence v rámci G 20.
Během pobytu Wen Tia-pao v Berlíně byla
na ministerské úrovni uzavřena také dohoda
týkající se německo-čínského dialogu o klimatu.
Tímto krokem hodlá německá vláda
zavčas zapojit Čínu do příprav summitu o klimatických
otázkách, které se uskuteční v prosinci
v Kodani.
Jednání o hospodářské smlouvě s čínským
ministerským předsedou se zúčastnili vedle
kancléřky Merkelové také ministr zahraničí
Frank-Walter Steinmeier, ministr hospodářství
Michael Glos, ministr životního prostředí
Sigmar Gabriel a ministerský předseda spolkové
země Severní Porýní-Vestfálsko Jürgen
Rütgers. Znovu diskutovali také o věčném
problému německých podniků, které si pravidelně
stěžují, že čínská strana stále ještě nerespektuje
právo duševního vlastnictví. Výtka
se neoficiálně týkala rovněž průmyslové špionáže.
Německá strana nehodlá jako loni řešit
tyto problémy veřejně, ale to neznamená, že
by se staly bezpředmětnými. V zásadě jsou
však obě strany připraveny podporovat v prvé
řadě politicky shodná stanoviska.
Na programu rozhovorů byly rovněž otázky
lidských práv, ale hospodářská krize
změnila priority. „Přejeme si i nadále hospodářskou
kooperaci,“ prohlásil Wu Hongbo,
vysoký úředník čínského ministerstva zahraničí
a dodal, že krize přináší nové možnosti
spolupráce. Státy jako Německo mohou
svůj obchodní deficit s Čínou zlepšit vyššími
dodávkami vyspělých technologií. Během
berlínských jednání mělo dojít rovněž k uzavření
zhruba tuctu smluv mezi německými
a čínskými firmami, které zahrnují transfer
technologií.
„Wen Tia-pao si hodně slibuje od své evropské
cesty, na které hodlá společně s německou
kancléřkou Merkelovou představit možnosti
stabilizace světového hospodářství a politického
sblížení. Peking sází na konkrétní shody opatření
v boji proti globální krizi,“ sdělilo německé
ministerstvo zahraničí. /eb/