Všestranně použitelné lopatové nakladače
se vyvinuly koncem druhé světové
války ze zemědělských kolových traktorů,
které dostaly lanovým převodem
zvedanou čelní lopatu. Rychlý rozvoj
hydrauliky zvýšil nečekaně jejich manévrovatelnost
a nejrůznější přídavná zařízení
zvýšila všestranost jejich uplatnění.
Od strojů s pevným rámem a řídicími
předními nebo zadními koly se zásluhou
Caterpillarů po druhé světové válce přešlo
k řízení pomocí kloubu spojujícího
dělené rámy předního a zadního podvozku,
natáčejících se vůči sobě hydraulikou.
Možnost zatáčet jen za jízdy bránilo
jejich využití na stísněných staveništích.
To se podařilo změnit Američanovi I. G.
Melroemu roku 1958, kdy začal vyrábět
menší kolové nakladače Bobcat s pevnými
nápravami, řízenými smykem. Dostaly
se do výrobních programů všech hlavních
světových výrobců zejména jako
kompaktní stroje menších výkonů, které
díky minimálním rozměrům mohou doslova
i projíždět dveřmi.
Nejmenší se s hmotností kolem 1–2 t
díky minimální šířce 0,8–1,2 m používají
i uvnitř objektů. Až 20 druhů výměnného
nářadí umožňuje všechny práce od výkopů,
srovnávání terénu až po demoliční
práce s betonem. Motory o 12–20 kW
jim umožňují pojezdovou rychlost 12–
18 km/h.
Středně velké typy s motory o 30 až
40 kW a s hmotností kolem 3 t bývají
vybaveny vícenásobnou hydraulikou
pro celou paletu rychle vyměnitelného
pracovního nářadí, jako jsou planýrovací
radlice, paletové vidle, zametací systémy,
hydraulické kladivo, drapákové lopaty
a zhutňovací desky.
ZDRAŽENÍ PALIVA A PNEUMATIK
VOLÁ PO ZMĚNĚ ŘÍZENÍ
V současné době se začíná projevovat
nevýhoda vyšší spotřeby
prudce se zdražujícího paliva a také
relativně vysokého opotřebovávání
stále dražších pneumatik
zejména u smykových nakladačů.
A tak téměř po půl století se několik
výrobců vrací opět ke strojům
s pevným rámem na dvojici natáčecích
náprav, obvykle v rozsahu 2x
40°. Nový nakladač Bobcat A300
s hmotností 3,9 t s turbomotorem
o 58 kW proto nabízí dva druhy
řízení. Vedle použití diferenciálu
a řízení smykem lze stisknutím tlačítka
na panelu řidiče přejít k řízení
všech kol a tím snadněji manévrovat
na tvrdém podkladu nebo nepoškozovat
měkké povrchy. Stejné
úspory slibují i nakladače Kramer
280 s lopatou 0,65 nebo 1,1 m3 se
zadní kyvnou nápravou, zaručující
lepší obratnost, nízké opotřebení
pneumatik, relativně nižší spotřebu
paliva 2 litry na motohodinu a životnost
pneumatik na průměrných
3000 motohodin. Možnosti nasazení
rozšiřuje jak poloměr otáčení
240 cm, tak stranově výklopná lopata.
INOVAČNÍ TRENDY KOLOVÝCH
NAKLADAČŮ
O vylamovací síle kromě výkonu
motoru rozhoduje kinematika pohybu
lopaty. Od původně nejvíce rozšířené
paralelogramové kinematiky s jednodušším
paralelním vedením lopaty
a větší silou při přitahování lopaty se
konstruktéři orientují na efektivnější
„obrácenou Z-kinematiku“.
Nakladače dostávají automatické
převodovky s řazením pod zatížením,
přizpůsobující se automaticky režimu
práce a šetřící palivo. Kabiny s panoramatickým
výhledem, s volitelným
topením, recirkulací vzduchu nebo klimatizací
chrání řidiče před nepohodou
a prachem i před nebezpečným převrácením
a musí plnit předpisy certifikací
ROPS (Roll Over Protective Structure)
a FOPS (Falling Object Protective
Structure).
Používají nastavitelný volant a trend
směřuje k použití joystickové řízení.
Špičkové nakladače jsou vybaveny
elektronickým systémem řízení chodu
motoru i výkonnosti a provozu stroje
v reálném čase, s chybovým i výstražným
hlášením na displeji.
Volvo začalo nejnověji vybavovat
větší kolové nakladače telematickým
systémem CareTrack, který důležitá
hlášení o poloze stroje, počtu motohodin,
pokynů k údržbě apod. předává
mobilní sítí GPRS nebo satelitní technologií
do jakkoli vzdálené centrály
nebo servisu provozovatele, kde se
automaticky registrují do provozního
deníku. Ing. Jan Tůma