Každou neděli provázel Arthura Frye stejný problém. Při bohoslužbě mu ze zpěvníku vypadávala záložka či lísteček označující sloky písní. Pak musel dlouho listovat a hledat příslušnou stránku. Ostatní už odzpívali polovinu písně, než se Fry přidal. Občas v duchu klel a musel se ovládat, aby to nebylo nahlas a nepohoršoval v chrámu Páně. Jednou, když mu opět vyklouzla záložka ze zpěvníku a snesla se o tři řady dále pod nohy souvěrců, jeho myšlenky zalétly do práce, kde byl zaměstnán a kde si právě zkoušel nový typ lepidla. Pro běžné účely se mu jeho lepivost zdála nedostatečná, stačilo potáhnout za konec a papírek se odlepil. Co však bylo skvělé: mohl se přilepit a odlepit opakovaně. Co kdyby toho využil na lepivou záložku do zpěvníku? Neničila by se tím ani stránka ve zpěvníku či bibli. Na druhý den v práci začal důkladně experimentovat s přesným poměrem lepivosti. Byl trpělivý a po třech letech se papírky pod názvem Post-it od firmy 3M dostaly na trh. A slouží dodnes. Nejen pro zpěvníky. /kč/
