Nadcházející ekonomické recesi lze čelit spojováním sil, vyšší kvalitou produkce i efektivností

Z iniciativy VŠB – TU Ostrava, jmenovitě Institutu dopravy Fakulty strojírenství byla v těchto dnech ustavena dobrovolná, nezávislá a nezisková Česká společnost pro sypké hmoty (dále ČSp- SH). Jejím posláním je sdružovat odborníky z oborů manipulace, přepravy, balení, skladování, logistiky, případně dalších navazujících činností souvisejících se sypkou hmotou. Spolupracovat s českými i zahraničními organizacemi, které se zabývají touto problematikou, se státními orgány a organizacemi, především v oblasti legislativních a normativních procesů. Dále napomáhat svou činností ke zvyšování odbornosti svých členů i širší odborné veřejnosti. Těch cílů naší společnosti je podstatně víc, říká její předseda prof. Ing. Jiří Zegzulka, CSc. Patří k nim mimo jiné propagace výsledků české vědy ve vztahu k zahraničí, podporovat zvyšování vědecké úrovně svých členů i koordinace při vyhledávání vhodných projektových partnerů. n Jaké důvody vedly k založení ČSpSH? Je jich celá řada. Už jenom základní atribut, že problematika sypkých hmot je ve vyspělých zemích světa považována za jedno z významných odvětví, byla v ČR až do nedávné doby na okraji zájmu. Dokazuje to, mimo jiné, dostupná odborná literatura (Ing. Kvapil, Ing. Novosad) z doby před 20 lety. Z dalších odborníků – doc. Feda napsal publikaci Principy mechaniky partikulárních hmot (1970), o 12 let později pak vyšla v anglickém překladu pro USA. Od té doby o problematice sypkých hmot programově nevyšlo nic z hlediska odborných publikací i vědeckých pojednání. Celý tento obor – sypké hmoty – byl nekoncepčně rozmělněn do řady odvětví. Zabývaly se jím pouze okrajově jen některé vysoké školy v Brně, v Českých Budějovicích a v Ostravě. Změna k lepšímu nastala až v roce 1994, kdy na základě volných průmyslových projektů byla založena při VŠB – TU v Ostravě Laboratoř sypkých hmot s celostátní působností a jako – zatím osamocený - subjekt se stává partnerem řady zahraničních organizací i s náležitou publikační vědeckou činností. Přesto však i zde, zejména ve výrobní praxi, jsou rezervy. Pro ilustraci – v rámci průzkumu stavu firem na poli sypkých hmot v České republice bylo Institutem dopravy osloveno v nedávné době 1066 podniků a firem s národní i mezinárodní účastí, kterým bylo položeno v rámci dotazníku několik otázek z oblasti dopravy, manipulace, technologie a skladování sypkých hmot. Z těchto oslovených odpovědělo pouze 122 firem (11,4 % respondentů), z čehož vyplývá, že většina firem, podniků nemá snahu svůj problém vidět a náležitě na něj reagovat. Řešit např. otázku materiálových toků sypké hmoty. Přitom řešení jenom tohoto problému dokáže zlepšit a zprůhlednit materiálové toky ve firmě. Tím zlepšit funkční logistickou návaznost řetězců a zvýšit efektivnost snížením nákladů na dopravu, manipulaci a skladování sypkých hmot. Jinými slovy i tímto postupem zvýšit konkurence schopnost našich firem v ČR i v Evropě. Nyní stojíme před historickým úkolem, pokračuje dál prof. Zegzulka, rozšířit a posílit vědeckou úroveň tohoto oboru s aplikací v praxi, tedy v průmyslu. Že je tento záměr správný o tom svědčí kladné ohlasy z chemického průmyslu (kvalita produktů), ze zemědělství (například biomasa, její mechanicko – fyzikální vlastnosti), z energetiky (kontrola sypkých hmot), ze strojírenství od podnikatelských firem – materiály, technologie, výroba dopravních a přepravních zařízení. Vše budou chtít jako výstupy v rámci inovačního podnikání. Tedy uvádět produkty na trh. Tuto roli má na příklad v Německu gesce vysokých technických škol, které de facto tak pomáhají průmyslu, podnikatelům od zadání až - a to je velice důležité – po patentové řízení. n Jaká byla a vlastně i je stávající praxe? Firmy vyvážející své produkty do zahraničí musely mít na ně odpovídající certifikáty. Protože však naše certifikační laboratoř, bohužel v ČR jediná, byla pro obrovský nápor podniků zadaná i na tři roky dopředu, nezbylo firmám buď si vybudovat svoji vlastní laboratoř nebo si zajistit potřebný certifikát ze zahraničí, což jsou obrovské finanční náklady. Nehledě k situaci, kdy se stávalo, že „silnější“ zájemce, třeba konkurent, odstavil našeho podnikatele do pozadí. Abychom tomuto stavu do budoucna předešli, je úkol před námi vybudovat odpovídající zázemí včetně nové, moderní laboratoře. To zázemí je již ve struktuře VŠB – TU Ostrava, v jejích jednotlivých fakultách a odborných pracovištích, včetně navazující specializace studentů a doktorandů pro tento obor – s možností následného pracovního uplatnění ve firmách. Česká společnost pro sypké hmoty začíná již pracovat. To je jeden z prvních kroků. Tím dalším, nezbytným, je zajištění potřebných financí. Nejlepší možností je získávat tyto prostředky ze strukturálních fondů EU, informuje dál Ing. Marcel Klus, projektový manažer z Fakulty strojní VŠB – TUO. Na rozvoj organizace jako takové je možno získat prostředky z Operačního programu Průmysl a Inovace, respektive programu Spolupráce, který je zaměřen na podporu a rozvoj těchto technologických platforem. Zde je dokonce možné získat finanční prostředky na rozjezd dané organizace jako celku. Čili vybudování infrastruktury, zajištění komunikačního centra i zaměstnanců, kteří budou hájit zájmy daných organizací, členů ČSpSH. Dále je to oblast inovační, vybudování společného výzkumně vývojového centra, které může pomoci prostřednictvím vědy a výzkumu dalšímu rozvoji těchto firem, aby uspěly v domácí i zahraniční konkurenci. I se zřetelem, že jsou třeba vůči sobě konkurenty. V současné době prohlubující se ekonomické recese je nezbytné spojovat síly firem, institucí, dbát na kvalitu produkce a samozřejmě na vysokou efektivnost. Jinými slovy – dát zelenou inovačním procesům. Bez této cesty vpřed se neobejdeme, říká závěrem prof. Ing. Jiří Zegzulka, předseda České společnosti pro sypké hmoty se sídlem v Ostravě. Dodejme, že v této nově ustavené volné společnosti působí vedle odborných pracovišť VŠB – TU Ostrava už řada velkých i menších firem z celé České republiky. Oldřich Houška