Ve Středním odborném učilišti
elektrotechnickém v Plzni ve
Skvrňanech nyní studuje se zaměřením
na elektrotechniku, elektroniku,
instalaci a automatizační
techniku více než 1200 žáků. Nejen
o nabídce studijních oborů, koncepci
činnosti tohoto učiliště a uplatnění
jeho absolventů jsme hovořili
v minulých dnech s jeho ředitelem
Ing. Jaroslavem Černým.
n Pane řediteli, jaké studijní obory
se vyučují ve vašem učilišti?
V současné době se ve Středním
odborném učilišti elektrotechnickém
vyučuje pět studijních oborů
vzdělávacího programu středního
vzdělávání s maturitní zkouškou.
Jsou to Mechanik elektronik, Telekomunikační
mechanik, Mechanik
silnoproudých zařízení, Mechanik
instalatérských a elektrotechnických
zařízení budov. Od nového školního
roku budeme otvírat nový obor
– Informační technologie. Po úspěšném
ukončení vzdělávacího programu
žáci dosáhnou středního vzdělání
s maturitní zkouškou. Mechanik
silnoproudých zařízení a Mechanik
instalatérských a elektrotechnických
zařízení budov jsou silnoproudé obory.
Studium trvá čtyři roky.
Ve vzdělávacím programu středního
vzdělávání s výučním listem,
který trvá tři roky, vyučujeme obory
Mechanik elektronických zařízení,
Mechanik elektrotechnických zařízení,
Spojový mechanik, Elektrikář
slaboproud a Elektrikář silnoproud.
S výjimkou oboru Elektrikář silnoproud
jsou ostatní slaboproudé.
n Kde a jak se vaši absolventi
v praxi uplatňují?
Škála praktického uplatnění je
velice široká. Uplatnění najdou žáci
slaboproudých i silnoproudých oborů.
Slaboproudé obory mají šanci na
poli počítačových sítí, digitálních
televizí, automatizace, telekomunikací,
diagnostiky, elektropneumaticky
nebo u široké skupiny spotřební
elektrotechniky. Silnoproudé obory
se zase uplatní v oblastech průmyslových
a moderních bytových instalací,
montáží sádrokartonů a v nich provádění
příslušných elektroinstalací,
montáží a oprav venkovního vedení
nebo elektrických strojů.
Musím ale zdůraznit, že podstatné
rozdíly mezi slaboproudými a silnoproudými
obory trh práce smazává.
Zaměstnavatelé mají zájem u našich
absolventů o poměrně široký záběr
odborných kompetencí. Ty se často
navzájem prolínají. Navíc spolupracujeme
s poměrně velkým množstvím
sociálních partnerů, kteří nám dodávají
zpětnou vazbu o aktuálních potřebách
firem a pomáhají vytvářet profil
našeho absolventa učiliště. Někteří
sociální partneři se přímo podíleli na
tvorbě a následném vydání školního
vzdělávacího programu oboru Elektrikář,
který jsme také pilotně odzkoušeli
a zavedli do výuky.
Nemáme žádné speciální studie,
ale často se setkáváme se svými
bývalými žáky, hovoříme s firmami,
do kterých naši žáci nastupují
do zaměstnání. Navíc sledujeme na
úřadu práce počet nezaměstnaných.
Naši žáci jsou na tom velmi dobře,
procento těch bez práce mezi nimi
je zanedbatelné. Zájem firem o naše
absolventy je v současnosti veliký
a stále narůstá.
n Pro nastupující technicky
zaměřenou generaci je Střední
odborné učiliště elektrotechnické
velmi důležitou vzdělávací institucí.
Jak je na tom vaše učiliště se
zájmem žáků, kteří vycházejí ze
základních škol?
Zdaleka tady není ještě zájem odpovídající
možnostem uplatnění našich
absolventů na trhu práce. Stále přetrvává
určitá setrvačnost, především
u rodičů, ve vztahu k technickým
oborům, i když o elektroobory je přece
jen větší zájem. Snažíme se to řešit
formou intenzivní propagace a navštěvujeme
jednotlivé základní školy.
Za pomoci Nadace ČEZ jsme vybudovali
technickou expozici „Svět
fyziky“ a aktivně se zapojujeme i ve
Dnech vědy a techniky v Plzni. Také
firmy, které potřebují další vysoce
kvalifikované pracovníky, už pochopily,
že se musí víc představovat na
veřejnosti a aktivně spolupracovat
s naším učilištěm.
n Proč jsou elektroobory pro žáky
atraktivnější?
Ve velké míře zahrnují praktické
aplikace výpočetní techniky, o které
je obrovský zájem. Žáci mají
někdy opravdu vysoké znalosti v této
oblasti. Pomocí výkonné výpočetní
techniky programují PLC automaty
zasazené například do systému elektropneumatické
linky, měří pomocí
zabudovaných hardwarových karet,
navrhují a „odlaďují“ složitější elektronická
zapojení ve složitém softwaru
a modelují různé poruchy.
Žáci se prakticky seznámí s jednoduchou
diagnostikou v osobním automobilu.
Naučí se navrhovat nový televizní
a datový systém například v bytě nebo
domě a prakticky vám doma propojí
velké množství spotřební elektroniky
tak, aby vám digitální televize, DVD
recordér, domácí kino a třeba i datový
projektor fungovaly dle vašich představ.
Navrhnou a provedou zabezpečení
bytu nebo rodinného domu, pomocí
logických automatů navrhnou a zrealizují
například automatické zalévání
skleníku. Těch činností je ale skutečně
mnoho. Navíc uplatnění v praxi je velmi
dobré, odborníky v těchto oborech
není možné nahradit cizími dělníky,
což je určitá další výhoda.
n Kolik je maturitních oborů
z celkové nabízené škály možností?
V současné době máme 60 procent
maturitních oborů, ostatní jsou tříleté
učební obory. Máme i nový maturitní
obor, který je kombinací instalatéra
a elektrikáře. Vyžádal si ho v podstatě
trh. Dále připravujeme pro nový školní
rok 2009 velice atraktivní a trhem práce
žádaný studijní obor – informační technologie.
Jak sám název napovídá, bude
se jednat hlavně o aplikace počítačových
sítí, hardware, software a diagnostiku.
n A co naopak žáky od studia na
vašem učilišti odrazuje?
Mnohdy mají děti a bohužel i rodiče
pocit, že učiliště není dostatečně
prestižní a tak i ti žáci, kteří nechtějí
studovat třeba na gymnáziu, mnohdy
končí na soukromých středních
školách, kde je rádi vezmou. Dalším
argumentem je nechuť věnovat
se předmětům, jako je matematika
a fyzika. Mnoho žáků se těmto předmětům
chce vyhnout. Problémy s tím
mají i na ostatních středních školách
a na univerzitě. Problém začíná již na
základních školách.
n Pane řediteli, probíhá u vás
také vzdělávání dospělých?
V současnosti máme deset tříd,
kde dálkově studuje 250 dospělých.
Každý rok nabíráme tři až čtyři nové
třídy. Lidé si uvědomují nutnost
dalšího vzdělávání. Je to i tím, že
firmy vyvíjejí tlak na další studium
svých zaměstnanců. Zájem ze strany
dospělých je velký. Dospělé zaměstnance
vzděláváme i v rámci různých
projektů. V letech 2006 – 2008 jsme
realizovali projekt speciálně zaměřený
na vzdělávání dospělých zaměstnanců
firem z Operačního Programu
Rozvoje Lidských Zdrojů. Pilotně
jsme proškolil několik desítek
zaměstnanců v různých výukových
modelech a vydali učební materiály
– skripta.
n Jsou dospělí při odpoledním
studiu úspěšní?
Ano, jsou dokonce úspěšnější
než „běžní“ studenti. Jejich studijní
výsledky jsou lepší než u denního
studia. Většinou mají jasnou motivaci,
v odborných věcech mají zkušenosti,
a to je jejich velká přednost.
Setkal jsem se i s případem souběžného
studia otce a syna.
Jaké nároky jsou na vybavení
učiliště?
Nároky jsou obrovské, musíme
držet krok s vývojem techniky.
Budujeme a modernizujeme dílny
odborného výcviku a odborné učebny.
V posledním období jsme vybudovali
Dílnu digitálních technologií
zaměřenou na systémy digitálního
vysílání. Průběžně vybavujeme novými
systémy například od firmy
Jablotron Dílnu telekomunikací
a zabezpečovací techniky, spouštíme
Dílnu průmyslových instalací a diagnostiky
zaměřenou na programování
PLC automatů firmy Siemens
a Moeller. Automaty jsou zasazeny
do složité variabilní elektropneumatické
linky osazené moderními prvky
od firmy SMC. Tak bych mohl
pokračovat i dále, snad ještě zmíním
výuku v nově vybudovaných jazykových
učebnách a výuku systému
Cisco Akademia.
Do obnovy celého areálu dáváme
několik milionů korun ročně.
Nyní máme v celém areálu učiliště
asi 370 počítačů, neustále modernizujeme
učebny a dílny, aby žáci
pracovali v podmínkách, které se co
nejvíce přibližují realitě ve firmách.
Od sponzorů dostaneme přes milion
korun na vybavení dílen. My i firmy
víme, že se vyplatí mít dílny moderně
zařízené.
n Získáváte finanční prostředky
také od firem?
Ano, jednotlivé firmy nám hodně
pomáhají hlavně ve vybavení dílen.
I ony mají zájem, aby žáci byli schopni
po nástupu do zaměstnání v co
nejkratší době zvládnout požadované
úkoly. A v konečném důsledku je
to přednost našich žáků, kteří mají
kromě teoretických znalostí většinou
velmi dobré praktické dovednosti.
Firmy nyní velmi často vyžadují naše
žáky na praxi. Nezřídka se stává, že
již na konci třetího roku studia nabízejí
žákům po vyučení nebo maturitě
nástup do firmy.
Od krajského úřadu dostáváme
peníze normativně podle počtu žáků.
Zároveň se ale pokoušíme získat
finance z různých projektů. To
je i cesta, jak nabídnout pedagogům
možnost přivýdělku při spolupráci na
realizaci těchto akcí a zvýšit jejich
odborné i pedagogické kompetence.
Vyjmenovat a popsat způsoby získávání
dalších financí z grantů nebo
projektů by bylo ale na delší dobu.
Chci jen říci, že i v této oblasti jsme
poměrně úspěšní. /sed/