Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) vytvořila na vyžádání Evropské komise nový fond na sanaci bývalých těžebních lokalit ve Střední Asii. Řada z nich se potýká s následky těžby uranu během sovětské éry. Fond nazvaný Environmentální nápravný účet pro centrální Asii uvolní celkem 8 mil. eur (216 mil. Kč), přičemž rozpočet může být do budoucna navýšen. Podle zástupců banky poputují peníze z nového fondu především do lokalit v Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Řada zdejších uranových dolů a úpraven z dob SSSR ukončila provoz v polovině 90. let a na rekultivaci chybí peníze. Jedná se především o doly v blízkosti přítoků řeky Syrdarji. Ta následně protéká údolím Fergana, které je zemědělským centrem celého regionu. Vince Novak, ředitel EBRD pro jadernou bezpečnost, se nechal slyšet, že vznik fondu ilustruje nejenom naléhavost problému bývalých uranových dolů ve Střední Asii. Zároveň reflektuje bohaté know-how EBRD při vyřazování jaderných zdrojů z provozu. EBRD spravuje fondy na odstavování jaderných elektráren a jadernou bezpečnost ve prospěch mezinárodního společenství již od roku 1992. Tedy v době, kdy se G7 rozhodla vytvořit fond pro jadernou bezpečnost a vypořádat se tak s dědictvím jaderných zařízení ze sovětské éry. Od té doby EBRD vedla několik dalších projektů, mj. také na Slovensku, v Bulharsku a Litvě. Česká republika je v současnosti jediný stát ve střední Evropě, který stále těží uran. Od roku 1945 se v Čechách (podle serveru geology.cz) vytěžilo více než 109 000 t uranu. Od 80. let však začal v české kotlině pozvolný ústup tohoto kdysi vlivného průmyslového odvětví. S tím je spojena potřeba vhodného uzavírání a rekultivace bývalých dolů. Za rekultivaci je zodpovědná státní společnost Diamo, která likvidovala kupř. uranový důl Křižany I. Celková investice do tohoto projektu byla 150 mil. Kč. Další finance je třeba vynaložit na sanační práce ve Stráži pod Ralskem a v uranovém dolu Hamr I. Zde se uran těžil chemickou cestou. Likvidace bývalé chemické úpravny ve Stráži, zbourání a rekultivace celého povrchového zázemí (včetně centrální dekontaminační stanice) bude stát zhruba 1,2 mld. Kč. Tyto projekty se realizují také díky evropské dotaci z operačního programu Životní prostředí. V plánu je i rekultivace nádrže Pustý v Hamru, která by měla být obnovena jako rybník. Areál zakládkového centra Z-4 poblíž Hamerského jezera je navržen jako budoucí rekreační prostor. Rekultivace jednotlivých povrchových areálů je řešena formou dílčích samostatných projektů. Společnost Diamo je díky těmto projektům největším zaměstnavatelem v Libereckém kraji. /vh/
