? Architektonické řešení Vily Tugendhat
bylo popsáno mnohokrát,
ale oprava nabízí zřejmě i možnost
posoudit, jak byly provedeny řemeslnické
práce, včetně detailů.
Projekční řešení bylo již vskutku popsáno
mnohokrát, přesto se ukazuje, že
i po rekonstrukci a vrácení interiéru vily
do původního stavu z roku 1930 určitě
řadu lidí překvapí a udiví svou krásou.
Skutečný autor, tedy Mies van der Rohe,
už dávno nežije, takže jediným podkladem
jsou jak dochované kusy a řešení,
tak fotografie a hlavně projektová dokumentace,
která se naštěstí zachovala
a je uložena v Muzeu moderního umění
v New Yorku, odkud jsme si dovezli řadu
zajímavých informací. Řemeslnické
práce byly provedeny perfektně, přesně
podle přání navrhovatele.
? Jaké nové prvky stavby, s ohledem
na tehdejší dobu, jsou pro vás
nejzajímavější? Bylo například
řešení stropu, tedy s nerezovými
sloupy, doplněno nějakými dalšími
konstrukčními návrhy nezvyklého
charakteru?
Z mého pohledu je to neuvěřitelná
detailnost původní dokumentace.
Celkem asi 440 výkresů jednoho domu.
Výkresy jsou často v detailech
1:1, a to vznikaly v době kdy žádné
elektronické posílání neexistovalo či
nebyly kopírky, počítače apod. Neskutečně
detailní se ukázala práce
architekta a dalších odborníků. Jistě
převratná byla také posuvná okna,
klimatizace či použití zcela soudobého
konceptu půdorysu.
? Zajímala by nás samotná
konstrukce oken, které, s ohledem
na jejich posuv při velikosti
skleněné tabule, musely být velmi
přesné a vlastně originální. Dá se
k tomu něco říci?
Tak to je spíše otázka pro restaurátory
technických památek. Ale uvedené
zařízení jsme prohlíželi jak na výkresech,
tak ve skutečnosti. Je velmi
důmyslné a velmi spolehlivé. Nevím,
kde si to tehdy mohli vyzkoušet.
? Stručně zhodnoceno, domníváte
se, že Mies Van der Rohe měl
dobrý přehled o technických možnostech,
které mu dávaly tehdy
stavební firmy, nebo je nutil k něčemu
neobvyklému?
Z toho co jsme viděli na některých
stavbách v Německu a jinde hodně
využíval podobných řešení například
pro okna, dveře, kování a nábytek.
Ale v Brně použil ocelovou konstrukci
pro rodinný dům jako nosný
prvek. Což v kontextu s celou řadou
dalších prvků v domě a s některými
zcela novými kusy volného mobiliáře
(židle Brno, křeslo Tugendhat)
činí z brněnské realizace zcela jedinečný
objekt.
? Dnes je asi tepelná regulace
takového objektu zvládnutelná pomocí
klimatizace, ale v roce 1937
to zřejmě byl tak trochu oříšek.
Vyrovnal se s tepelnou bilancí budovy
architekt Rohe dobře - bráno
dnešními měřítky?
Hlavně je potřeba vidět že tzv.
měřítka se stále mění, a to jak díky
technickému rozvoji, změnám zvyklostí,
otužilosti obyvatelstva atd.
Takže aplikovat dnešní požadavky
na dobu před 20 či 80 lety prostě
nelze. Určitě jsou v budově místa,
která by dnešní uživatel proklel.
Například rolety nad okny ložnic.
To jsou skoro otevřené díry do domu.
Ale takové vlastnosti má většina
funkcionalistických objektů z té doby.
Myslím, že to je z dnešního pohledu
slabé místo, ale tehdy se to tak
nebralo. /bal/
